Téma znovu láká. Na koni Calvera,
s puškou Chris, s pistolí Harry
a vesničan
Pod dojmem návštěvy kardinála vlka
v bílovické farnosti si nechal
figurku kardinála vyrobit Matěj
Yul Bryner ze Sedmi statečných, švestkový král a jezdec Pony Expressu. Skončili ve Stálkově v ručkách Bobových vnoučat. O Yula byl takový zájem, že "Jeden hošík to oplakal. Než na něj došla řada, tak se na něj nedostala ta figurka, kterou si vybral. ", jak napsal Bob.
Jezdec v olejovem plášti se hodně zalíbil Kryštofovi. Pak se ukázalo, že i figurku na koni by hodně rád. Tak přišel na svět další koník a Vin.
Calveru ukážame ještě zvlášť. Je to totiž moje první jezdecká figurka.
S koženými třásněmi na chapsech. Čepice je podle ztvárnění z méně známé verze Sedmi statečných,
kde Calverova banda byla složena z bývalých jižanských vojáků.
Lucka s Mariánkem si čtou rychlé šípy. Tak mě napadlo, jestli by se jim k tomu nehodilo pár figurek. Hodily se, jen Lucka musí o to více vymýšlet. A Mariánkovi by se ještě hodil Štětináč ...
Rychlé šípy se líbily, hodil by se ještě Štětináč. Tak jsem pro jistotu udělal další Vonty, Losnu a Mažňáka.
Poslední dvě figurky, které Mariánkovi chyběly byli pes Bublina a Jan Tleskač. Toho můžeš udělat jak chceš, stejně nikdo neví, jak vypadal, říkal Mariánek.
Skřítci pro keš Panský plýn. Uprostřed paní a pán Fialovi, vlevo jejich dcera Kamila, vedle četník Petr (mimochodem četník u skřítků je něco jako ztělesnění dobrých mravů, které se nastolují jeho pouhou přítomností). Vpravo od nich Junior Java Developer, a vpravo na kraji Karel, lesní maršál pooslavské protimudlovské brigády.
I geokešeři vědí, že se ve Vanči opravují housle.
A tak vzniklo těchto pár figurek pro radost muzicírujících geokešerů.
Ale kdoví, jestli je do keše ke skřítkům vůbec dám, protože nevím, jestli by někdo měl to srdce rozdělit takovou pěknou rodinku.
Mezitím se ozvala maminka od Amálky, že by takovou rodinu moc potřebovaly na hraní.
A tak přibyli prarodiče a všichni poputují za Amálkou.
zvlášť pěkné kousky dřeva je škoda přebarvovat. Když zůstanou tělíčka přírodní, vynikne dub, buk, jasan, třešen, ořech a samozřejmě švestka. Ano, švestkový král, tím tato série začala.
Vojáci Landwehr Infanterie Regimentu č.14 Brünn.
Čeští vojáci, kteří hrdinně bojovali za svou vlast,
ať už v duchu své přísahy za svou vlast rakousko-uherskou či jako legionáři za svou vlast budoucí,
zaslouží obdiv.
A byli mezi nimi vojáci dobří a stateční,
na které můžeme být hrdi.
Je jaro. Tak vzpomeneme na ty, kteří se snaží o život v co největším sepětí s přírodou. Gájovi se starají o ptačí domečky. Tatínek Gája má na zádech budku, maminka Gájová nese krmítko. Teta je lesní víla. Jejich děti mají přírodní jména Jasmínka, Modřínek a Jasánek, i když všechny mají tělíčka z javorové větve vlastnoručně vypěstované a sklizené. Snad se s tím porovnají až vyrostou a dospějí. Děti s tetou už jsou v keši Panský Mlýn. Rodiče se nevešli ... třeba budou další děti :-)
Leošní prázdninová série. Kryštof chtěl Jágra, Matěj si přál piráta a Anežka indiánku. Tady jsou. Kryštof si nakonec odvezl i jednoho landvéráka.
Vinnetou. A samozřejmě jeho pokrevní bratr Old Shatterhand. Jednu takovou dvojici jsem před pár lety už vyráběl. Tentokrát to dalo trochu víc práce, protože požadavek zněl, že by měli umět jezdit na koni. Ale bylo mi líto dodat jezdce bez koní. Takže nakonec přibyli i dva vraníci Ilči a Hatátitlá.
Nahoře: Vin po střetu s entlebušským salašnickým psem.
Dole: po rekonstrukci v plné parádě i s novým kloboukem.
Takhle vypadala vlajka sedmé kavalerie. Se šavlí v ruce její velitel, ctižádostivý generál Custer, přezdívaný indiány "Žlutý vlas".
Na koních náčelníci Žluč a Splašený kůň. S bílým perem na hlavě Sedící býk.
Jedna z mála prohraných bitev, která přinesla poraženému slávu. Generál Custer, ve skutečnosti pouze podplukovník Custer, se nechal svést svou ješitností, odmítl posily a vyrazil proti indiánské přesile. Velký Duch tentokrát vyslyšel modlitby Sedícího Býka, který jsa stár už nebojoval, ale modlil se v táboře za vítězství.
Kovboje si objednal Josífek.
Má chapsy s třásněmi, po kterých hezky stéká voda, když v prérii náhodou prší.
Což se neděje moc často. Takže většinou přijde ke slovu šátek proti prachu, který víří běžící stáda.
Koně si bude kovboj zatím půjčovat od Vinnetua.
Tato indiánka není přizpůsobena pro jízdu na koni, musí se proto nechat vézt. Cesta bude dlouhá, pojede s Klárou do Švédska. Doprovod jí bude dělat sám Sedící Býk.
Šerif John Stone sloužil v letech 1873 - 1877.
Sklenici svou dopil, zakrátko u mne byl,
okovy na ruce dal a pistole vzal
šerif John Stone, ó, šerif John Stone,
šerif John Stone, ó, šerif John Stone,
moji svobodu vzal šerif John Stone.
(Rangers: Zvedněte kotvy)
Při loňské návštěvě Svaté Země jsme o křižácích mnoho slyšeli a setkávali se s jejich stopami. Bylo mezi nimi mnoho statečných bojovníků.
Když do pustin chceš dopis psát,
Ponny Express musíš znát
plný stáje koňů zlých
a třista jezdců poštovních
Vinčestrovku nesmí mít,
je moc těžká k sedlu vzít
dopisy má místo ní,
tenhle jezdec poštovní
První jezdec vyrazil na trasu 8.dubna 1860 ze Saint Joseph ve státě Missouri, dále se jelo přes Kansas, Nebrasku, Colorado, Wyoming, Utah, Nevadu a končilo v Sacramentu v Kalifornii. Samotní poslové byli vybaveni jídlem (suchary, špek) a polní lahví s pitím. Na svou obranu měli střelnou zbraň. Při školení jim ale bylo doporučeno nemíchat se do žádných sporů a pokud možno zmizet. Poštovní zásilky převáželi ve čtyřech kožených brašnách, tzv. mochillách, upevněných u sedla a naplněných asi 15 kilogramy zásilek. Jezdec měl za povinnost tryskem ujíždět k nejbližší stanici, vzdálené asi 20 km. Zde vyměnil koně a pokračoval v cestě.
Přísaha Jezdce Pony Expressu: Přísahám, že pokud budu jezdit u firmy Pony Express Co., nebudu klít, nebudu požívat opojné nápoje, nebudu vyhledávat hádky a spory s ostatními jezdci firmy, budu jednat v každém ohledu čestně, budu pečlivě plnit své povinnosti a svěřený mi úsek trasy zdolám i za cenu ztráty života v termínu a limitu, jak mi bylo řečeno. K tomu mi dopomáhej Bůh.
V domácí stáji jsem napočítal šest koní. Na 3 jezdce Pony Expressu to stačí. Ale pro sedm statečných ještě jeden scházel.
Tím sedmým jubilejním se stala Sára. Snažil jsem se co nejvíce přiblížit koni, na kterém jsem toho nejvíc najezdil, naklusal, nacválal, párkrát i nedobrovolně natryskal.
Už vidím, jaká bude o něho rvačka ...
... vida, už na ní sedí zkušený zálesák Sam Hawkens.
Tuto známou postavičku jsem už určitě dělal.
Dobrý stopař by po ní pátral asi v Řícmanicích. Tentokrát umí Sam jezdit na koni, umí držet svou dlouhou pušku Lízu a samozřejmě má sundávací skalp. Jo, a snažil jsem se mu udělat nosík na míru. Hi hi hi!
I když neustále zdůrazňuji, že zbraně se nemají figurkách bojovníků při hraní brát z rukou, stále nalézám nějaké odložené, někdy dokonce i s rukou po zápěstí. A tak vznikl tento pistolník, kterému jde pistole vytáhnout z kapsy jezdeckého pláště snadno.
Slečna v zeleném by se mohla jmenovat třeba Kora. Je to první figurka ženy, která může jezdit na koni. Spolu s tlustým mužem mohou představovat osadníky putující na Divoký západ.
Svatý biskup konal vizitace své členité diecéze koňmo i na lodi.
Jednou ho uctivě zdravil jistý sedlák.
A chlubil se, kolik umí modliteb.
Biskup ho pochválil a slíbil, že mu dá svého koně, když se pomodlí soustředěně a bez chyby otčenáš.
Sedlákovi zasvítily oči a hnes se začal modlit, než si to biskup rozmyslí. Když byl v polovině,
vyhrkl
"a dostanu ho i se sedlem?"
A tak prý koník zůstal biskupovi.
Kryštof snil o jezdci na koni s westernovým sedlem. Toho se mi podařilo stihnout, včetně hrušky a zlaceného sedla, do konce prázdninového pobytu u nás, ale na jezdce už nezbyl čas. Tak si Kryštof odvezl místo toho pistolníka.
Kryštof si na svého černě skvrnitého bělouše přál ještě jezdce s hnědým šátkem kolem krku.
Košili měl mít žlutou (nebo snad červenou?). Tak jsem se pokusil jeho představu realizovat.
Toto byla nejvážnější zakázka, kterou jsem dosud dělal.
Vyrobit nějaké figurky, které bude Anička dostávat jen do kostela na mši svatou.
Volba nebyla složitá - Ježíš a Maria.
Anička zřejmě správně pochopila, jaký je vztah obou postav. Obě figurky se totiž při mši svaté hlasitě líbají.
Toník si přál grošovaného koně. Jestli se nepletu, tak dostal jméno KryštofBez jezdce. Jezdit na něm bude asi jeho šerif.
.Tato sestava byla vytvořena jako katechetická pomůcka pro velehradskou farnost. Dobrý pastýř je vysoký 10,5 cm. Kromě něho a oveček je tam nájemce a vlk.
Bystrcký kostel s křížovou cestou. Figurky jsou použity z jiných scének. Jiné tu zase naopak chybí. Třeba turiferář nebo kostelník či jiné liturgické barvy.
Josífek konstatoval, že by se jim hodili nějací indiáni. Pokud možno na koních. Tentokrát jsem zvolil druh Painthorse. Jeden koník pro Josífka, druhý pro indiánku Mařence.
Další várka Rychlých šípů a jejich přátel či nepřátel. Vlevo dole Tonda Plíhalů se svou partou, vpravo od Široka Bratrstvo Kočičí pracky. V pravé části stojí Vontové, Mažňák, Losna. Je tam i Em. Ten malý vpředu je Jan Tleskač.
Na chvíli se ježka v kleci zmocnily Amazonky
Sam Hawkens se dočkal velké pocty.
Vybral si ho za společníka náš pan farář.
A tak byla to jen otázka času, kdy se tento veselý mužík zase bude vyrábět.
Tentokrát nejede na vypůjčené Sáře, ale pyšně sedí na černém hřebci,
který by se spíš hodil pro Vinetoua nebo Old Shatterhanda. Anička se docela lekla,
když jí zůstala Samova paruka v ruce a odhalil se jeho krvavý skalp.
Tato indiánka, Ptačí žena, vedla expedici Lewise a Clarka napříč pustinami Severní Ameriky až k Pacifiku se svým právě narozeným synkem na zádech.
Saša s Dominičkou, Anežka, Tomáš s harmonikou, Damián a Klárka
Tito 4 andělé odletěli za Klárou a jejími 4 dětmi
doprovodila je svatá rodina. Josef skutečně pochází z Betléma. Je vyroben z odřezku olivového dřeva, který mi dal v Betlémě jeden palestinský soustružník růžencových korálků. Jmenoval se Jacob.