Začátek
Stodola je krásná věc. Tři páry velkých vrat. Otvírat jde bohužel jen jedno křídlo. Další dvě jdou jen opatrně pootevřít.
Achilovou patou většiny dřevěných vrat je dolní konec svislého trámu, kolem kterého se křídlo vrat otáčí. Jednu takovou achilovu patu jsem již dlouho pozoroval s rostoucím neklidem. Místo bylo v minulosti asi vícekrát zarostlé trávou a tak vlhkost ve spolupráci s dřevokazným hmyzem udělala své. Kdypak asi silný poryv větru křídlo vyvrátí?
Mezi smutným věšením hlavy jsem marně hledal řemeslníky, kteří by byli schopni vrata opravit či udělat nové křídlo. Buďto se mi nedostalo odpovědi nebo mě zdvořile přesvědčili, že na zaplacení jejich restaurátorské práce bych prostě neměl.
Jeden z obrázků, který jsem k poptávce přikládal:
První řez
A tak ve mně zrálo rozhodnutí zkusit to sám.
No sám ... to byla právě ta nezodpovězená otázka.
V tesařské minulosti takové práce asi nikdy nedělal jen jeden člověk ...
V sobotu odpoledne jsem dovezl dřevo. A začal připravovat pracovní prostor.
Dřevěné kozy jsem po nekonečném podkládání jakž takž vyrovnal do vodorovné roviny.
Pak jsem vybral trám, který bude svislý střední a otáčel a otáčel a zkoumal,
kde budou poměrně nápadné praskliny nejméně vadit.
A protože jsem už byl nedočkavý, vzal jsem japonskou pilku a vykonal první řez.
Další obrábění bude následovat v pondělí, kdy mi začíná týden dovolené.
Nářadí (1)
Do hlavní role jsm obsadil tyto dva hráče: ostré dláto zn. Stanley a jasanová palička zn. Oslava. První dva dny si moc neodpočinuly. Nakonec jsem s překvapením zjistil, že se nejednalo o dláto Stanley šíře 35 mm, ale Narex šířky 30 mm. K záměně došlo při chystání podkladu pro konstrukci ve Sketchupu, kdy jsem v dílně přehlédl zavěšené dláto Stanley a našel jen 30 mm Narex.
S nástupem čepů přišla více ke slovu japonská pilka. Ještě nesmím zapomenout bytelný kovový úhelník s malinkou vodováhou, tzv. combination square, kterým se přenášely obrysy dlabů na protilehlou stranu.
Nákres
Můj bratr, konstruktér strojní, mi kladl na srdce, abych si vše předem pořádně nakreslil.
Naštěstí jsem ho poslechl a strávil dost času pronikáním do Sketchupu.
Nebylo to jednoduché, ale nakonec byl po ruce přesný trojrozměrný model, ze kterého jsem vše odečítal a překresloval na rýsovací čtvrky, protože na chalupě samozřejmě není žádná tiskárna.
Den 1
Začínám dlaby do středního svislého sloupku.
Nejprve z jedné strany, pak trám otáčím a dokončuji ze strany protější.
Dlab je na šířku dláta, tedy 3 cm.
Jde to celkem dobře, nejvíce dostává zabrat levá ruka s dlátem.
Doufám, že moje klouby vydrží podobný nápor ještě tak další dva dny.
Ještě stíhám udělat dvě příčky.
Den 2
Dnes přichází na řadu točník se třemi dlaby pro vodorovné příčky. Je to ten vlevo, je o 2 cm širší, takže prokutání se na druhou stranu trvá o něco déle. Ještě na něm přibude dlab pro šikmý trámek, ale ten necháme na později.
Jednu příčku ze včerejška bylo potřeba dokončit. Další jsem vyrobil kompletně.
Den 3
Řeším šikmý zavětrovávací trámek a jeho křížení.
Všechno dělám podle výkresu - ony dva úhly alfa a beta jsou z něho odměřil
a pomocí papírové šablony nanášel.
Na nějaké přiměřování jsou jednotlivé díly příliš těžké a neohrabané.
Z obavy, že celou konstrukci nakonec nesestavím, jsem dlaby a čepy udělal o něco volnější, že by měly být.
A udělal jsem dobře. Celý nedočkavý jsem zkusil spojit ten nejjednodušší spoj, který na nic nevázal.
Byl to točník a dolní příčka. Pro jistotu jsem to natřel PU lepidlem, abych vyvážil trochu volnější spoj.
Ale ani tento zdánlivě volný spoj nešel zasunout dál než do půlky.
PU lepidlo začalo zlověstně nabývat na objemu.
Nakonec nezbylo než zavolat ženu Janu, aby mi díl přidržela, a použít pětikilovou palici a mohutnými ranami dorazit.
Den 4
Vše je připraveno k sesazení.
Po včerejší zkušenosti jsem se nemohl dočkat,
jestli to vůbec půjde.
Celou situaci komplikovalo to, že šikmý trámek se musí nejprve sesadit
s horní příčkou ve které je začepován a s příčkou střední, kterou kříží.
Pak se tento celek vsadí do točníku.
Nakonec se na to nasadí středový svislý trámek.
Samozřejmě, že se projevilo drobné zkroucení vodorovných trámků
a čepy nebyly v jedné přímce.
Jednoho jsem musel trochu v potřebném místě ubrat.
Pak už nastoupila palice a mohutnými údery za Janina odvážného asistování se mi podařilo vše sesadit.
Den 5
Novou konstrukci impregnuji Luxolem palisanr ve stodole, takže se mohu s klidem dát do demolice starého vratového křídla. Uhnilý trn nakonec ještě tak statečně vzdoroval, že jsem přesvědčen, že by ještě jednu sezónu vydržel, než by se vše zhroutilo.
Den 6
Sesazená konstrukce už váží tolik, že ji jeden člověk stěží může přenášet. Proto jsem s usazením počkal na sobotu.
Ve dvou, s Františkem, nám to šlo docela dobře přenést i usadit. Točník samotný jsem už měl odzkoušený, že padne. Pokrytí prkny jsme dělali až na usazenou konstrukci.
Nářadí (2)
K počátečním nástrojům se postupně přidávaly další až jich byla plná krabice.
některé se jen krátce přitočily do výrobního procesu
bez jiných by se to neobešlo ...
