Ježíšci
Dlouho býval v našem kostele Ježíšek jeden. Přesněji řečeno dva. Ten první je takovou předzvěstí pro děti. Od začátku adventu mohou hned u dveří do kostela sledovat, jak malá figurka Ježíška na zlatém žebříku sestupuje do jesliček. Každý den o jednu příčku.
Dalšího Ježíška přinášel slavnostně do betléma na půlnoční mši pan farář. Ježíšek v betlémě byl bělostný a čisťoučký. Náš bývalý pan kaplan ve snaze přiblížit Ježíška realitě nechal sbít hrubé dřevěné jesle. A v nich se na opravdické slámě objevil Ježíšek téměř v životní velikosti.
Většina z nás se účastní liturgie z takové vzdálenosti, že ani tomuto velkému Ježíškovi nevidí do tváře. Když už se dostaneme blíž, je to při svatém přijímání a to nám úcta k Nejsvětější svátosti nedovolí žádný větší výzkum. A tak se nám po několik let vtiskovala představa plavovlasého rošťáka s rozčepýřenými vlasy. Letos jsme se přece odhodlali získat pro vás aspoň pohled do tváře. Takže musíme poopravit svou představu - rošťák to rozhodně není. Je to blonďatý obličej mrkací panenky. Navíc v nás vzklíčilo obrovské podezření, že tento Ježíšek neskrývá pod bílou dečkou žádné mužství. On je to takový dobrý příklad snahy o aktualizaci vánočního poselství. Původní soška Ježíška z betléma byla málo aktuální. Tak jsme scénu trochu uzemnili dřevem a slámou a přitom jsme si ani nevšimli, že se nám z Ježíška stala holka.
Dlouho býval v našem kostele Ježíšek jeden. Přesněji řečeno dva. Ten první je takovou předzvěstí pro děti. Od začátku adventu mohou hned u dveří do kostela sledovat, jak malá figurka Ježíška na zlatém žebříku sestupuje do jesliček. Každý den o jednu příčku.
Dalšího Ježíška přinášel slavnostně do betléma na půlnoční mši pan farář. Ježíšek v betlémě byl bělostný a čisťoučký. Náš bývalý pan kaplan ve snaze přiblížit Ježíška realitě nechal sbít hrubé dřevěné jesle. A v nich se na opravdické slámě objevil Ježíšek téměř v životní velikosti.
Většina z nás se účastní liturgie z takové vzdálenosti, že ani tomuto velkému Ježíškovi nevidí do tváře. Když už se dostaneme blíž, je to při svatém přijímání a to nám úcta k Nejsvětější svátosti nedovolí žádný větší výzkum. A tak se nám po několik let vtiskovala představa plavovlasého rošťáka s rozčepýřenými vlasy. Letos jsme se přece odhodlali získat pro vás aspoň pohled do tváře. Takže musíme poopravit svou představu - rošťák to rozhodně není. Je to blonďatý obličej mrkací panenky. Navíc v nás vzklíčilo obrovské podezření, že tento Ježíšek neskrývá pod bílou dečkou žádné mužství. On je to takový dobrý příklad snahy o aktualizaci vánočního poselství. Původní soška Ježíška z betléma byla málo aktuální. Tak jsme scénu trochu uzemnili dřevem a slámou a přitom jsme si ani nevšimli, že se nám z Ježíška stala holka.
A tak je to s celým vánočním poselstvím,
které Bůh adresoval před dvěma tisíciletími lidstvu.
Celé generace ho mistrně přizpůsobovaly lidskému chápání.
Odbarvení vlásků vadí asi nejmíň.
Prostě nám se miminka asi zdají o něco roztomilejší, když jsou blond.
Bůh se nenarodil na královském dvoře ale v chudobě. O chudobě rádi zpíváme v koledách a zobrazuje ji v betlémech, ale o vánocích děláme vše proto, aby to u nás chudobou nezavánělo. Vlasy se hrůzou ježí na hlavě, kdybychom měli spoléhat pouze na náhodné dary. Co kdyby nikdo nic nepřinesl?
Celý advent slyšíme o světle v temnotách. Ale kolem sebe ho zahlédnout ani nemůžeme. Naše okolí hýří spoustou světel a předčasnými výrony vánoční hudby. Tolik světla nám pro shánění vánočních dárků stačí a další světlo už nehledáme.
Předchůdce Jan nabádal, abychom upravili Pánovi cestu. Podle některých příprav to vypadá, jako bychom měli strach, aby mu náhodou neulpělo nějaké smítko na bělounké ponožtičce, až se bude batolit přes náš obývák. Ale že by mohl do něčeho šlápnout v naší duši, na to už nám síly po tom všem smejčení a umývání nezbudou.
Kdoví, co Josef a Maria v ten slavný den večeřeli? My na ně vzpomínáme stěží dovírajíce za obrovskými krůtami dveře našich ledniček. Ty věrné strážce našich zásob do doby, než se nám po náporu štědrovečerního kapra a spousty vánočního cukroví podaří zase dovřít naše žaludky.
Milý Ježíšku, ukaž nám aspoň na chvilku svou pravou tvářičku!
Bůh se nenarodil na královském dvoře ale v chudobě. O chudobě rádi zpíváme v koledách a zobrazuje ji v betlémech, ale o vánocích děláme vše proto, aby to u nás chudobou nezavánělo. Vlasy se hrůzou ježí na hlavě, kdybychom měli spoléhat pouze na náhodné dary. Co kdyby nikdo nic nepřinesl?
Celý advent slyšíme o světle v temnotách. Ale kolem sebe ho zahlédnout ani nemůžeme. Naše okolí hýří spoustou světel a předčasnými výrony vánoční hudby. Tolik světla nám pro shánění vánočních dárků stačí a další světlo už nehledáme.
Předchůdce Jan nabádal, abychom upravili Pánovi cestu. Podle některých příprav to vypadá, jako bychom měli strach, aby mu náhodou neulpělo nějaké smítko na bělounké ponožtičce, až se bude batolit přes náš obývák. Ale že by mohl do něčeho šlápnout v naší duši, na to už nám síly po tom všem smejčení a umývání nezbudou.
Kdoví, co Josef a Maria v ten slavný den večeřeli? My na ně vzpomínáme stěží dovírajíce za obrovskými krůtami dveře našich ledniček. Ty věrné strážce našich zásob do doby, než se nám po náporu štědrovečerního kapra a spousty vánočního cukroví podaří zase dovřít naše žaludky.
Milý Ježíšku, ukaž nám aspoň na chvilku svou pravou tvářičku!
Tahanice pro tři jabka
To bys nevěřilo, milé Oko, jak je ten svět krutý a nevděčný. Jenom si to představ: sedíš, hlídáš, sedíš, hlídáš, noc, den, všechno rovno, oka nezamhouříš, myš před tebou panáčkuje a posmívá se Ti --- no můžeš po ní skočit? Kdepak, děláš, že nic, a hlídáš. Pak Tě jednou jedinkrát přemůže únava, ne sedmý, jak je psáno, ale možná sedmdesátý sedmý den na chvilinku usneš, nějaký uličník Ti čmajzne pár hloupých jablek a Ty nevěříš svým očím, jaká nastane mela. Začnou se na faru trousit všelijací dokonalci, co se asi sami nikdy žádné chybičky nedopustili, a žalují na Tebe ostošest. Že přece není možné, abys zůstala hned vedle kostela, když neumíš řádně plnit své povinnosti, a dáváš tak špatný příklad dětem. A že by Tě měli nechat rasovi, nebo aspoň kšic, jedeš potvoro, vyhnat za humna.
Nakonec pana faráře umluví a Ty slyšíš jednou po mši přes zeď kostela jeho hlas, že farníci budou mít možnost se vyjádřit, co teda s Tebou. Trochu si oddychneš, děti si k Tobě chodí hrát, dospělým občas vyloudíš úsměv na tváři, tak doufáš, že snad v tom farním referendu úplně nepropadneš. Hlasování se koná na stejném místě, jako se podepisovalo proti potratům, registrovaným partnerstvím, násilí v televizi a jiným neřádstvům, účast tedy bude jistě hojná a výsledky reprezentativní. Ale ouha, ukáže se, že se nevolí, jestli musíš utíkat, nebo smíš zůstat, lze se "vyjádřit" opět jenom pro jednotnou kandidátku kostelní fronty. Vůbec tomu nerozumíš: je jisté, že správný katolík má mít jasný názor na potraty, relativizaci postavení rodiny či násilí v televizi, ale jestli má jeden preferovat kočky nebo například psy, o tom přece Bible nic neříká. To snad leda Korán --- a i ten tvrdí, že Prorok měl v oblibě kočky a psy měl za nečisté.
I nezbývá Ti než věřit, že to je jen z technických důvodů a druhá část hlasování bude příští neděli, aby ti, kteří nepatří mezi Tvé odpůrce, nemuseli pana starostu otravovat individuálními dopisy, z nichž by si mohl svůj obrázek o situaci trošku doplnit. Že totiž jsou i farníci, kterým kočky, natož dřevěné nijak nepřekážejí. Že běžný katolík nevidí v každém stolu hned stůl obětní, protože velmi dobře ví, kde se ty obětní zpravidla nacházejí. Že kdyby snad i nějakou podobnost zahlédl, přejde ji s úsměvem věda, že v takových malichernostech ta podstata skutečně není, a nebude se tvářit, že je okolo něj a jeho víry nutno chodit po špičkách, aby se nenaštval a nezačal dělat virvál jako ti fousatí pánové v turbanech. Že ne všichni křesťané chtějí okolo svého ghetíčka kreslit čáry (nebo tak přinejmenším na okolí působit), tady jsme my, tamhle vy, tak nám sem nelezte s takovými podivnostmi, když tu o vás ani o ně nikdo nestojí. Že hodně z nich ještě nezapomnělo přání svého Mistra, aby dětem byla ponechána volnost přicházet k Němu, a že tedy pokud se těm nejmenším něco líbí, radují se ti větší z toho, že je to zrovna u kostela.
A že, což Tě asi taky na celé věci překvapí nejvíce, ti, co po něm požadují před případným dalším rozmísťováním nějakého kunstu celoobecní debatu, sami, snad ve stopách Matoušova "nemilosrdného služebníka", v mnohem užším prostředí svých souvěrců, jejichž jménem zřejmě hodlají vystupovat, žádnou, ani úplně maličkou debatu neumožnili. Že se, ač mu sami přesně totéž vyčítají, nesnažili objektivně zjistit, jaké jsou preference zainteresovaných, ale pouze se pokusili protlačit svůj subjektivní názor, snad je dokonce ani nenapadlo, že by nemusel být jediný možný či správný. A tak že tedy nejlépe udělá, pokud svou reakci omezí na přijetí rozumného doporučení zveřejňovat záměry instalací artefaktů tohoto druhu v obecním plátku předem k diskusi, například na úkor vánočních zamyšlení paní Mgr. místostarostky, z nichž stupidita neodkapává, ale přímo stříká (byť pro tentokrát loňské, dosud asi rekordní, evangelium podle Lutera překonáno nebylo).
To jsem se teda rozepsala. Ale to jistě pochopíš, jiným jde o jen o jakési narušování integrity (ani sama nevím, co by to tak mohlo v té mé kauze přesně být), ale mně jde o krk a to není legrace.
Tak mi prosím drž palce,
Tvoje smutná Kočka
To bys nevěřilo, milé Oko, jak je ten svět krutý a nevděčný. Jenom si to představ: sedíš, hlídáš, sedíš, hlídáš, noc, den, všechno rovno, oka nezamhouříš, myš před tebou panáčkuje a posmívá se Ti --- no můžeš po ní skočit? Kdepak, děláš, že nic, a hlídáš. Pak Tě jednou jedinkrát přemůže únava, ne sedmý, jak je psáno, ale možná sedmdesátý sedmý den na chvilinku usneš, nějaký uličník Ti čmajzne pár hloupých jablek a Ty nevěříš svým očím, jaká nastane mela. Začnou se na faru trousit všelijací dokonalci, co se asi sami nikdy žádné chybičky nedopustili, a žalují na Tebe ostošest. Že přece není možné, abys zůstala hned vedle kostela, když neumíš řádně plnit své povinnosti, a dáváš tak špatný příklad dětem. A že by Tě měli nechat rasovi, nebo aspoň kšic, jedeš potvoro, vyhnat za humna.
Nakonec pana faráře umluví a Ty slyšíš jednou po mši přes zeď kostela jeho hlas, že farníci budou mít možnost se vyjádřit, co teda s Tebou. Trochu si oddychneš, děti si k Tobě chodí hrát, dospělým občas vyloudíš úsměv na tváři, tak doufáš, že snad v tom farním referendu úplně nepropadneš. Hlasování se koná na stejném místě, jako se podepisovalo proti potratům, registrovaným partnerstvím, násilí v televizi a jiným neřádstvům, účast tedy bude jistě hojná a výsledky reprezentativní. Ale ouha, ukáže se, že se nevolí, jestli musíš utíkat, nebo smíš zůstat, lze se "vyjádřit" opět jenom pro jednotnou kandidátku kostelní fronty. Vůbec tomu nerozumíš: je jisté, že správný katolík má mít jasný názor na potraty, relativizaci postavení rodiny či násilí v televizi, ale jestli má jeden preferovat kočky nebo například psy, o tom přece Bible nic neříká. To snad leda Korán --- a i ten tvrdí, že Prorok měl v oblibě kočky a psy měl za nečisté.
I nezbývá Ti než věřit, že to je jen z technických důvodů a druhá část hlasování bude příští neděli, aby ti, kteří nepatří mezi Tvé odpůrce, nemuseli pana starostu otravovat individuálními dopisy, z nichž by si mohl svůj obrázek o situaci trošku doplnit. Že totiž jsou i farníci, kterým kočky, natož dřevěné nijak nepřekážejí. Že běžný katolík nevidí v každém stolu hned stůl obětní, protože velmi dobře ví, kde se ty obětní zpravidla nacházejí. Že kdyby snad i nějakou podobnost zahlédl, přejde ji s úsměvem věda, že v takových malichernostech ta podstata skutečně není, a nebude se tvářit, že je okolo něj a jeho víry nutno chodit po špičkách, aby se nenaštval a nezačal dělat virvál jako ti fousatí pánové v turbanech. Že ne všichni křesťané chtějí okolo svého ghetíčka kreslit čáry (nebo tak přinejmenším na okolí působit), tady jsme my, tamhle vy, tak nám sem nelezte s takovými podivnostmi, když tu o vás ani o ně nikdo nestojí. Že hodně z nich ještě nezapomnělo přání svého Mistra, aby dětem byla ponechána volnost přicházet k Němu, a že tedy pokud se těm nejmenším něco líbí, radují se ti větší z toho, že je to zrovna u kostela.
A že, což Tě asi taky na celé věci překvapí nejvíce, ti, co po něm požadují před případným dalším rozmísťováním nějakého kunstu celoobecní debatu, sami, snad ve stopách Matoušova "nemilosrdného služebníka", v mnohem užším prostředí svých souvěrců, jejichž jménem zřejmě hodlají vystupovat, žádnou, ani úplně maličkou debatu neumožnili. Že se, ač mu sami přesně totéž vyčítají, nesnažili objektivně zjistit, jaké jsou preference zainteresovaných, ale pouze se pokusili protlačit svůj subjektivní názor, snad je dokonce ani nenapadlo, že by nemusel být jediný možný či správný. A tak že tedy nejlépe udělá, pokud svou reakci omezí na přijetí rozumného doporučení zveřejňovat záměry instalací artefaktů tohoto druhu v obecním plátku předem k diskusi, například na úkor vánočních zamyšlení paní Mgr. místostarostky, z nichž stupidita neodkapává, ale přímo stříká (byť pro tentokrát loňské, dosud asi rekordní, evangelium podle Lutera překonáno nebylo).
To jsem se teda rozepsala. Ale to jistě pochopíš, jiným jde o jen o jakési narušování integrity (ani sama nevím, co by to tak mohlo v té mé kauze přesně být), ale mně jde o krk a to není legrace.
Tak mi prosím drž palce,
Tvoje smutná Kočka
Nevěš hlavu
milá Kočko!
To víš, s jablky nejsou žádné hrátky. I jedno ztracené jablko může mít nedozírné následky. Nejsi na tom zase tak zle. Několik prokočkovských kol už totiž proběhlo. Obsahem petice není likvadace, ale vhodnější umístění. Obě zátiší by se totiž mnohem lépe hodila do prostoru tramvajové zastávky Bystrc-ZOO, kde často maminky s dětmi přestupují z jedenáctky a čekají na tu svoji tramvaj číslo 1. Místo, aby se jim děti rozbíhaly až dolů k řece, měly by je s jistotou na vhodně umístěných sousoších. Tramvaj číslo 1 se k Bystrci velice hodí, snad jen ta kočkovitá šelma by mohla být trochu divočejší, ta bílá kočka vypadá u nás v lokalitě Bystrc ZOO trochu mdle.
Protest tohoto typu byl ale na úřadě MČ smeten s takovou tou od někud povědomou argumentací, co si stěžujete, všem se to líbí. Dokonce i v bystrckých novinách na to byla pochvala. Čirou náhodou to prý byl zrovna vnuk paní místostarostky.
V dalším prokočičím kole se objevily argumenty, že pan farář a pan kaplan s tímto umístěním souhlasili, což se ale nezakládá na pravdě.
Víme ještě o jednom prokočičím kole, ale tomu se zde zatím vyhneme.
Tak se nám zdá, milá Kočko, že ty nejsi zas takové neviňátko, že přece jen máš drápky dost ostré.
Je pravda, že máme mezi sebou profesionála, který, když se do něčeho obuje, tak to prosazuje s tvrdošíjností buldozeru. Díky tomu nám tu ale zase možná buldozery ještě stále nekutají dálnici R43.
milá Kočko!
To víš, s jablky nejsou žádné hrátky. I jedno ztracené jablko může mít nedozírné následky. Nejsi na tom zase tak zle. Několik prokočkovských kol už totiž proběhlo. Obsahem petice není likvadace, ale vhodnější umístění. Obě zátiší by se totiž mnohem lépe hodila do prostoru tramvajové zastávky Bystrc-ZOO, kde často maminky s dětmi přestupují z jedenáctky a čekají na tu svoji tramvaj číslo 1. Místo, aby se jim děti rozbíhaly až dolů k řece, měly by je s jistotou na vhodně umístěných sousoších. Tramvaj číslo 1 se k Bystrci velice hodí, snad jen ta kočkovitá šelma by mohla být trochu divočejší, ta bílá kočka vypadá u nás v lokalitě Bystrc ZOO trochu mdle.
Protest tohoto typu byl ale na úřadě MČ smeten s takovou tou od někud povědomou argumentací, co si stěžujete, všem se to líbí. Dokonce i v bystrckých novinách na to byla pochvala. Čirou náhodou to prý byl zrovna vnuk paní místostarostky.
V dalším prokočičím kole se objevily argumenty, že pan farář a pan kaplan s tímto umístěním souhlasili, což se ale nezakládá na pravdě.
Víme ještě o jednom prokočičím kole, ale tomu se zde zatím vyhneme.
Tak se nám zdá, milá Kočko, že ty nejsi zas takové neviňátko, že přece jen máš drápky dost ostré.
Je pravda, že máme mezi sebou profesionála, který, když se do něčeho obuje, tak to prosazuje s tvrdošíjností buldozeru. Díky tomu nám tu ale zase možná buldozery ještě stále nekutají dálnici R43.
 |
Dopis bystrckého starosty našemu periodiku ke kauze Kočka |
Dovolil jsem si využít výzvy "Na vaše obdivně kritické příspěvky se těšíme na adrese" a doufám, že biblické ani skutečné kamenování se konat nebude. Nechci zjevovat svůj názor na výtvarné dílo a ani umístění. Rád bych podal pouze nekomentované "zrnko pravdy" Etický kodex Oka bod 3. :-)
Od vedoucí odboru kultury Úřadu městské části Brno - Bystrc, slečny Rudolfové, která měla umístění na starosti jsem se dozvěděl, že umístění bylo s farním úřadem ústně projednáno a umístění byl přítomen pan kaplan. O souhlasu, jak se píše v jednom příspěvku Oka, jsem neslyšel. Faráře Fruvirta si vážím a protože Úřad MČ a Farní úřad spolu sousedí, navrhl jsem, abychom se spolu sešli a věc projednali. Na společném sezení jsem uslyšel námitky některých farníků. Na oplátku padla některá vysvětlení ze strany úřadu.
Shodli jsme, že budeme hledat řešení.
Svatopluk Beneš, starosta.
Dvě hromady
Děkujeme panu starostovi za dodaná zrnka pravdy. Je skutečně příkladné, že někdo tak vysoce postavený na lokální politické scéně přistoupí k pravdě obsažené ve svém příspěvku s takovou pokorou. Kdybychom všichni své názory zredukovali jen na ta zrnka pravdy, možná bychom se lépe domluvili.
Na druhou stranu nám, prosím, zase tu pravdu zbytečně nedrolte. Ono se pak neví, co k čemu patří a někdo to omylem nasype na jednu hromadu. Pak se nám to těžko přebírá, protože to, co je zrnkem pravdy na hromadě jedné, jím už nemusí být na hromadě druhé.
Bod 5 citovaného kodexu nás vede ke stručnému shrnutí:
1. Problém kočky je banální. Příkladem nebanálního problému je trasa R43.
2. První hromada se týká jednání úřadu MČ s úřadem farním o umístění artefaktu.
3. Druhá hromada je petice bystrckých občanů, kterým se toto umístění nelíbí.
A teď další zrnka pravdy k jednotlivým bodům:
K bodu 1:
Petice za přesun kočky má přes 200 podpisů,
petice za odklon R43, kterou poslala bystrcká radnice na kraj,
jich měla přes 400.
K bodu 2:
Farář schvaloval umístění případné další lavičky a stolu.
Nákresy, o kterých se hovoří, nikdo dosud neviděl.
O jednání Okulu (Odbor kultury), případně Vokulu (veoucí odboru kultury)
s bytrckým farářem neexistuje přesvědčivý zápis.
K zápisu jednání z 20. června je rukou dopsána poznámka z 9.10.,
že při instalaci byl přítomen kaplan. Zatímco k zápisu jednání ze dne 7.9.
je dopsáno, že byl tam byl kaplan 11.10.
U instalace artefaktu byl sice přítomen kaplan, ale pouze jako kolemjdoucí,
neboť v tuto dobu přecházel z fary na mši do kostela.
Jeho nesouhlas by zřejmě instalaci nezastavil.
K bodu 3:
Nespojujme s bodem 2, neboť množina petentů není podmnožinou bystrckých farníků.
Děkujeme panu starostovi za dodaná zrnka pravdy. Je skutečně příkladné, že někdo tak vysoce postavený na lokální politické scéně přistoupí k pravdě obsažené ve svém příspěvku s takovou pokorou. Kdybychom všichni své názory zredukovali jen na ta zrnka pravdy, možná bychom se lépe domluvili.
Na druhou stranu nám, prosím, zase tu pravdu zbytečně nedrolte. Ono se pak neví, co k čemu patří a někdo to omylem nasype na jednu hromadu. Pak se nám to těžko přebírá, protože to, co je zrnkem pravdy na hromadě jedné, jím už nemusí být na hromadě druhé.
Bod 5 citovaného kodexu nás vede ke stručnému shrnutí:
1. Problém kočky je banální. Příkladem nebanálního problému je trasa R43.
2. První hromada se týká jednání úřadu MČ s úřadem farním o umístění artefaktu.
3. Druhá hromada je petice bystrckých občanů, kterým se toto umístění nelíbí.
A teď další zrnka pravdy k jednotlivým bodům:
K bodu 1:
Petice za přesun kočky má přes 200 podpisů,petice za odklon R43, kterou poslala bystrcká radnice na kraj,
jich měla přes 400.
K bodu 2:
Farář schvaloval umístění případné další lavičky a stolu.
Nákresy, o kterých se hovoří, nikdo dosud neviděl.
O jednání Okulu (Odbor kultury), případně Vokulu (veoucí odboru kultury)
s bytrckým farářem neexistuje přesvědčivý zápis.
K zápisu jednání z 20. června je rukou dopsána poznámka z 9.10.,
že při instalaci byl přítomen kaplan. Zatímco k zápisu jednání ze dne 7.9.
je dopsáno, že byl tam byl kaplan 11.10.
U instalace artefaktu byl sice přítomen kaplan, ale pouze jako kolemjdoucí,
neboť v tuto dobu přecházel z fary na mši do kostela.
Jeho nesouhlas by zřejmě instalaci nezastavil.
K bodu 3:
Nespojujme s bodem 2, neboť množina petentů není podmnožinou bystrckých farníků.
Telefon do nebe?
Každou neděli, někdo i častěji, se přiznáváme k tomu, že věříme v možnost kontaktu s těmi, kteří jsou spaseni. Dřív se tomu říkalo svatých obcování, čemuž jsme postupně přestali rozumět. Takže dnes obcujeme pod pojmem společenství svatých. Někomu to jde dobře, má své svaté, vznáší prosby, případně důrazné prosby novénové a dostává anebo nedostává odpovědi. Jinému to moc nejde, nemůže jaksi navázat hovor...
Tak právě pro ty je následující nabídka. Zavolejte si na číslo ... . Ozve se vám tak známý laskavý hlas nedávno zesnulého otce Bedřicha Provazníka. Vzhledem k tomu, že asi těžko někdo z těch, kdo ho znali, pochybuje, že by se tento svatý muž mohl momentálně nacházet jinde než v nebi, je to opravdu silný zážitek. Otec Bedřich na druhé straně linky prosí o jasnou formulaci toho, co vás trápí, a slibuje, že zavolá.
A najednou sluchátko uctivě pokládáte, protože kdoví, kam až je tato linka propojena a kde by mohl skončit vzkaz zde zanechaný....
Každou neděli, někdo i častěji, se přiznáváme k tomu, že věříme v možnost kontaktu s těmi, kteří jsou spaseni. Dřív se tomu říkalo svatých obcování, čemuž jsme postupně přestali rozumět. Takže dnes obcujeme pod pojmem společenství svatých. Někomu to jde dobře, má své svaté, vznáší prosby, případně důrazné prosby novénové a dostává anebo nedostává odpovědi. Jinému to moc nejde, nemůže jaksi navázat hovor...
Tak právě pro ty je následující nabídka. Zavolejte si na číslo ... . Ozve se vám tak známý laskavý hlas nedávno zesnulého otce Bedřicha Provazníka. Vzhledem k tomu, že asi těžko někdo z těch, kdo ho znali, pochybuje, že by se tento svatý muž mohl momentálně nacházet jinde než v nebi, je to opravdu silný zážitek. Otec Bedřich na druhé straně linky prosí o jasnou formulaci toho, co vás trápí, a slibuje, že zavolá.
A najednou sluchátko uctivě pokládáte, protože kdoví, kam až je tato linka propojena a kde by mohl skončit vzkaz zde zanechaný....