Bez Javascriptu to nepůjde ;-)

Povolte prosím Javascript nebo zkuste jiný prohlížeč.

V hlubokém mediálním stínu
se odehrála jedna významná událost.
Nebe si opřelo o kousek víc ruku o českou kotlinu.
Trapisté světí dva nové jáhny
pro klášter, který staví v Novém Dvoře.


Co myslíte, podařilo by se Vám zítra namísto obvyklého času vstát ve tři hodiny? V pátek 30.3 jsme podobně váhali i my. Ale podařilo se. Následovalo pár rozespale plouživých kroků bytem, pár rychlých kroků ulicí a zbytek noci jsme prodřímali v autě, za zády soustředěného Otce Pavla.
7:55 Přešlapujeme, kolem je bílá mlha a budovy premonstrátského kláštera."Můžete jít dovnitř, tady v pivnici pro Vás bude připraveno malé občerstvení, ale ještě ne, ještě strpení. V kostele začneme chórovou modlitbou ve tři čtvrtě na deset."
Maminka obou nastávajících jáhnů se nás starostlivě ptá: "Jste dobře oblečení? Tento kostel je hrozně studený, kluci nám kvůli tomu volali." Při myšlence na vytopené brněnské chrámy mě napadá: taky by si mohli bratři premonstráti pořídit topení. Na to oni přišli už začátkem minulého století, ale když areál zabrali vojáci, zničili kotel.

Postupně vychází Slunce a ze dvou autobusů nekonečný zástup farníků z Troubska, Slunce se rozlévá po kraji, lidé po pivnici.
9:45 kostel je plný, trapističtí mniši zpívají chórovou modlitbu, lidé kvapně sahají po brožurkách, ve kterých mohou sledovat nadcházející obřady. Po chórové modlitbě zaznějí varhany a přichází průvod uzavřený Otcem biskupem. Mše svatá může začít.

Bohoslužba slova uplynula v obvyklém pořádku, dým kadidla stoupá vzhůru, drobné kapičky sraženého dechu klesají k zemi. Následuje vyznání víry a sliby obou kandidátů. Pak litanie ke všem svatým. Zatímco litanie si zachovává stále stejné tempo, krevní oběh v okrajových částech těla se nám poněkud zpomaluje.

Mše svatá pokračuje zpěvem Sanctus, je tu tak vznešeno a chladno, že jsme si stále blíž.
Zatímco někteří z lidu Božího už viditelně klepou kosu, na Otci biskupovi není nic vidět. Jeho zvučný a energický hlas jakoby chtěl být slyšet nejen celým chrámem, ale celou diecézí. A taky ho určitě hřeje vědomí, že po jeho boku stojí dva noví nadějní hlasatelé Boží zvěsti pro jeho stádce.
Ve slavnostním průvodu nemůže samozřejmě chybět otec Pavel, který s budoucími jáhny sdílí nejen rodnou hroudu, ale i sympatie k trapistické řeholi.

Rodní bratři, řádoví bratři, a čerství jáhni
Maria Jiří a Maria Jeremiáš přijímají blahopřání.
12:30 vycházíme před kostel, nestačíme se divit, jak je venku příjemně. Kdo ještě bratřím trapistům neřekl ani slovo, protože doufá, že to udělá u oběda, je na omylu. Mniši jedí zvlášť (jestli vůbec jedí).

14:45 Dobře jsme pojedli, dobře jsme roztáli, můžeme se vydat na prohlídku klášterní knihovny. Obsahuje stotisíc svazků. "Kdybyste chtěli můžete si kteroukoli půjčit a přečíst. Ovšem u knihovníka v kanceláři, tam je dost teplo." Dnes na to čtení bohužel už není čas, odjíždíme na Nový dvůr.
Na obrázku vidíme otce Pavla jak rozmlouvá s premonstrátským novicmistrem, v písemnictví vzdělaným otcem Hroznatou. Tento hodný muž má zatím jen jednoho novice, takže pokud Tě, milý mladý čtenáři, láká spíše knihovna než dílny bratří trapistů, víš u koho se hlásit...
15:30 přes ves, pole a opuštěnou krajinu přijíždíme k budoucímu klášteru.
V blátě a troskách již přestavovaného postávají skupiny laiků spolu s mnichy. Zní tu francouzština i čeština, plynulá i lámaná..
Toto je detail otce Martina. Z obrázku poznají jen ti hodně zasvěcení, že jde o bývalého generálního vikáře naší diecéze. Vypadá velice spokojeně, bezstarostně, smál se a vůbec nedával najevo, co na jeho bedrech leží.
Milan nejen, že má u trapistů syna, má také jasnou představu, jak to tady bude vypadat s vodou. Kam půjde voda ze střechy, kde se vezme pitná voda a kam se svedou spašky a kolik jich bude. Jenom nějaký dusík se mu zatím nechce úplně vsáknout. Samozřejmě jen ve vzorci.
Se svou vizí musí Milan samozřejmě seznámit i diecézního biskupa.
a moudře rozhodovat, co podepřít a zachovat a co raději strhnout a postavit znovu.
Toto je nejdůležitější místo. Tady bude stát kostel hovořící k duši jednoduchou řečí světel a stínů.
16:15 nasedáme, odjíždíme, kolem nás je vidět jen pole a les. Pan kaplan nám ještě ukazuje pramen, ze kterého budou pít všichni obyvatelé tohoto kláštera. Ti, kteří přijdou, aby nám nabídli to hlavní, co tvoří základ jejich života - svou modlitbu.