|
Co myslíte, podařilo by se Vám zítra namísto obvyklého času vstát ve tři hodiny? V pátek 30.3 jsme podobně váhali i my. Ale podařilo se. Následovalo pár rozespale plouživých kroků bytem, pár rychlých kroků ulicí a zbytek noci jsme prodřímali v autě, za zády soustředěného Otce Pavla.
|
7:55 Přešlapujeme, kolem je bílá mlha a budovy premonstrátského kláštera."Můžete jít dovnitř, tady v pivnici pro Vás bude připraveno malé občerstvení, ale ještě ne, ještě strpení. V kostele začneme chórovou modlitbou ve tři čtvrtě na deset."
|
|
|
Maminka obou nastávajících jáhnů se nás starostlivě ptá: "Jste dobře oblečení? Tento kostel je hrozně studený, kluci nám kvůli tomu volali." Při myšlence na vytopené brněnské chrámy mě napadá: taky by si mohli bratři premonstráti pořídit topení. Na to oni přišli už začátkem minulého století, ale když areál zabrali vojáci, zničili kotel.
Postupně vychází Slunce a ze dvou autobusů nekonečný zástup farníků z Troubska, Slunce se rozlévá po kraji, lidé po pivnici.
|
9:45 kostel je plný, trapističtí mniši zpívají chórovou modlitbu, lidé kvapně sahají po brožurkách, ve kterých mohou sledovat nadcházející obřady. Po chórové modlitbě zaznějí varhany a přichází průvod uzavřený Otcem biskupem. Mše svatá může začít.
Bohoslužba slova uplynula v obvyklém pořádku, dým kadidla stoupá vzhůru, drobné kapičky sraženého dechu klesají k zemi. Následuje vyznání víry a sliby obou kandidátů. Pak litanie ke všem svatým. Zatímco litanie si zachovává stále stejné tempo, krevní oběh v okrajových částech těla se nám poněkud zpomaluje.
Mše svatá pokračuje zpěvem Sanctus, je tu tak vznešeno a chladno, že jsme si stále blíž.
|
|
|
Zatímco někteří z lidu Božího už viditelně klepou kosu,
na Otci biskupovi není nic vidět. Jeho zvučný a energický hlas jakoby chtěl být slyšet
nejen celým chrámem, ale celou diecézí.
A taky ho určitě hřeje vědomí, že po jeho boku stojí dva noví nadějní hlasatelé
Boží zvěsti pro jeho stádce.
|
Ve slavnostním průvodu
nemůže samozřejmě chybět otec Pavel,
který s budoucími jáhny sdílí nejen rodnou hroudu,
ale i sympatie k trapistické řeholi.
|
|
Rodní bratři,
řádoví bratři,
a čerství jáhni
Maria Jiří a Maria Jeremiáš
přijímají blahopřání.
|
12:30 vycházíme před kostel, nestačíme se divit, jak je venku příjemně. Kdo ještě bratřím trapistům neřekl ani slovo, protože doufá, že to udělá u oběda, je na omylu. Mniši jedí zvlášť (jestli vůbec jedí).
|
14:45 Dobře jsme pojedli, dobře jsme roztáli, můžeme se vydat na prohlídku klášterní knihovny. Obsahuje stotisíc svazků. "Kdybyste chtěli můžete si kteroukoli půjčit a přečíst. Ovšem u knihovníka v kanceláři, tam je dost teplo." Dnes na to čtení bohužel už není čas, odjíždíme na Nový dvůr.
Na obrázku vidíme otce Pavla jak rozmlouvá s premonstrátským novicmistrem,
v písemnictví vzdělaným otcem Hroznatou. Tento hodný muž má zatím jen jednoho
novice, takže pokud Tě, milý mladý čtenáři, láká spíše knihovna než dílny bratří trapistů, víš u koho se hlásit...
|
|
|
15:30 přes ves, pole a opuštěnou krajinu přijíždíme k budoucímu klášteru.
|
V blátě a troskách již přestavovaného postávají skupiny laiků spolu s mnichy. Zní tu francouzština i čeština, plynulá i lámaná..
|
|
|
Toto je detail otce Martina. Z obrázku poznají jen ti hodně zasvěcení,
že jde o bývalého generálního vikáře naší diecéze.
Vypadá velice spokojeně, bezstarostně,
smál se a vůbec nedával najevo,
co na jeho bedrech leží.
|
Milan nejen, že má u trapistů syna,
má také jasnou představu,
jak to tady bude vypadat s vodou.
Kam půjde voda ze střechy,
kde se vezme pitná voda
a kam se svedou spašky a kolik jich bude.
Jenom nějaký dusík se mu zatím nechce úplně vsáknout.
Samozřejmě jen ve vzorci.
|
|
|
Se svou vizí musí Milan samozřejmě seznámit i diecézního biskupa.
|
a moudře rozhodovat, co podepřít a zachovat a co raději strhnout a postavit znovu.
|
|
|
Toto je nejdůležitější místo.
Tady bude stát kostel hovořící k duši jednoduchou řečí světel a stínů.
|
16:15 nasedáme, odjíždíme, kolem nás je vidět jen pole a les. Pan kaplan nám ještě ukazuje pramen, ze kterého budou pít všichni obyvatelé tohoto kláštera. Ti, kteří přijdou, aby nám nabídli to hlavní, co tvoří základ jejich života - svou modlitbu.
|
|