Jakub Deml
působil v bystrcké farnosti sice jen pár měsíců.
Přesto v ní má obdivovatelů minimálně na tři plně obsazená auta.
Před sto lety asi netušil,
že jeden z jeho nástupců v kněžské službě v Bystrci
bude pořádat zájezd do tasovské sokolovny
u příležitosti čtyřicátého výročí jeho úmrtí.
My zase netušíme, jak by otec Jakub vycházel
s dnešní konsistoří.
|
|
Demlův synovec je ten v popředí,
stojící nohama mimo obrázek.
|
Demlova vila v tasovské Bosně upoutá na první pohled.
Mistr ji nechal postavit v roce 1921, kdy na ni dostal od vlády nějaké
dotace. Něco vydělal za svoji Sokolskou čítanku.
Ale abyste mu náhodou nezáviděli,
užil si s tím dost.
Jedna paní přišla a říká, to to tady můj táta pěkně postavil!
Paní, kdybyste slyšela, co o tom strýček povídal,
ani byste se nechlubila.
Určitě ne, my jsme to slyšeli na vlastní uši
z magnetofonového záznamu, který uchovává Demlův synovec.
Deml se tam o kvalitách zedníků vyjadřoval dost nevybíravě.
Ještě po šichtě mu chodili na stavbu krást.
Určitě padlo slovo ksindl.
Jen mistr tesař z toho vyšel dobře.
|
1885 kostel byl
.
Tento nápis nalezl prý Deml vyřezaný chlapeckým nožíkem
na prkně tasovské kruchty.
Při interpretaci tohoto fragmentu považoval sloveso býti
za plnovýznamové ve smyslu existovat.
Na tom pak vystavěl majestátní chvalozpěv
na význam existence kostela v klukovské duši na sklonku minulého století.
|
Pamětní deska u vstupu do zahrady.
Dál následoval zákaz fotografování,
který náš reportér kupodivu respektoval.
|
Bystrčtí farníci s otcem Pavlem u mistrova hrobu
|
1885 kostel byl
Naše redakce se přiklání k jinému výkladu.
Sloveso býti je zde slovesem pomocným.
Vlastní významové sloveso zřejmě chlapec již nestihl
vyrýt. V tu chvíli byl nejspíšh přistižen a nelze vyloučit,
že to v jeho týlu štíplo pohlavkem.
Co chtěl napsat, to už se nikdo nedozví. Snad že kostel byl vymalován,
opraven, přeplněn k zalknutí...
|
1885 kostel byl
Při dalším bádání jsme přišli o jistotu
chlapeckého nožíku. V ne zas tak vzdáleném Nížkově se pan farář dlouho
snažil dopadnout autory dřevořezeb na kostelních lavicích.
Jaké však bylo jeho překvapení, když zjistil, že je neryjí hoši
kapesními nožíky, ale dívky křížky od růženců.
A tady máme vysvětlení, proč se v poslední době objevilo tolik
růženců s dřevěnými křížky.
Není to zřejmě jen problém Nížkova.
Anebo že by si to tam v té době sedmiletý Jakub Deml připravil sám?
|
Činnost našeho Sokola
znamenitě jest brzděna tím,
že nemáme Sokolovny (Deml, asi 1922)
|
mistr Derfler hovoří s krásně vousatým mužem
v pozadí visí Deml
|
Doznívá atmosféra literárně-hudebního odpoledne
k básníkově poctě. Z Demlových děl recitovali manželé Derflerovi,
mimo jiné i zmíněný chvalozpěv 1885 kostel byl.
|
