Bez Javascriptu to nepůjde ;-)

Povolte prosím Javascript nebo zkuste jiný prohlížeč.
Druhý třesk

Jednoho rána za rozbřesku
všechny hvězdy najednou kýchly,
čímž došlo ke druhému třesku,
který byl ještě víc než rychlý.

Tu ve vesmíru ze všech sfér,
se rozsypala tajná přání.
Některým nezdá se to fér,
a jiným je to k popukání.

V té době se mi na dlaň snesly
dvě věci a teď nemám stání.
Chodím a ptám se lidí, jestli
to nejsou jejich tajná přání.

Pátý a poslední
dopis otce Pavla
od Santa Fé
Je nedele rano, za hodinu budu slavit posledni bohosluzbu v Temple, TX. Odpoledne mi odleta letadlo do New Yorku.

Posledni dopis muze byt i pozvanim pro vsechny, kdo se chystaji za more. Texasane jsou na svou vlast hrdi a radi ukazuji, co vse dostali. A budete-li mit podobne stesti jako ja, muzete take videt:
NASA centrum Houston s muzeem a skutecnym zivotem ridiciho centra, kde prochazite v sklenenych tunelech, aby jste nerusili program;
Corpus Christi s letadlovou lodi Lexington, morskym akvariem, Mustangovymi ostrovy;
Nejstarsi ceske kostely v mistech zvanych Hostyn, Praha;
San Antonio se starobylymi misiemi, ale take arealem svetove vystavy;
Austin, hlavni mesto s Parlamentem a s guvernatorem, universitou a divadly;
Dalas, kde prochazite misty znamymi ze serialu a koukate z mrakodrapu na milionove mesto ukryte v zeleni;
A ...
Vcera jsem se dovedel, ze Texas znamena pratelsky. Mohu dosvedcit, ze mistni lide se snazi o naplneni tohoto slova.

Preji krasny Advent a tesim se na setkani!

P. Pavel
Podezřelé psaní.
Tak nám přišlo podivné psaní. Nevíme, co si o tom myslet. Pisatel se vrátil z delšího pobytu v cizině a s hrůzou zjistil, že rodiče už nemají svého zástupce v radě BiGy. Sedl tedy a napsal vášnivý dopis. Jeho vzplanutí bylo však tak velké, že během psaní dopisu u něho došlo k velmi řídkému jevu - instantní sexuální dezorientaci.

Delší pobyt v cizině není důvodem ztráty kontaktu s naším elektronickým médiem. Pokud máte zájem, můžete ho číst stejně pohodlně v Brně, Hradci Králové, Římě, Finsku, Velké Losenici nebo i Antarktidě a být tak informováni, o tom, co se děje doma. Možná, že to tedy s tou hrůzou nebude tak zlé. Vypadá poněkud předstíraně.

Takže, kdyby se na vás obrátila nějaká ing.Alena Nováková se žádostí o podpisy pod nějakou petici, buďte opatrní. Osoba, o níž se v dopise hovoří, rozhodně o nic takového nestojí, už si užila dost. Spíše se porozhlédněte kolem sebe a pošlete nám tipy, kdo by mohl být ten povedený transvestita, abychom se mu mohli v našem občasníku věnovat trochu osobně...

Zase doma.
Otec Pavel se nám vrátil z Ameriky. Plný dojmů a opět plný akcí, které musí zvládnout. Mnohým se určitě tuto neděli ulevilo, když zjistili, že jejich ušní bubínky nebudou při promluvě ohroženy, tak jak tomu bylo u otce Františka. Tomuto zanícenému Božímu služebníkovi asi nejvíc učaroval Ježíš vyhánějící důtkami prodavače z chrámu. A tak neděli co neděli nasazoval do jeho služeb své rétorické a herecké umění z plna hrdla. Zkuste říct třeba Bůh náš Pán tak, abyste zvuku těchto slov měli plná ústa. No a otec František to umí říct tak, až je tím zcela zaplněn celý kostel. Má nás přece jenom asi rád, a tak nám nezačne spílat hned od začátku. Začne mírně. Pak trochu nastíní, jak bychom si mohli nesprávně vykládat Boží vůli. My si sice myslíme, že si to tak rozhodně nevykládáme, ale to samozřejmě nemůže zastavit kazatele, který už hulákaje na celý dům Boží seká hlava nehlava do pomyslného nepřítele.

Řeknete si, tak to jsme se toho moc o pobytu otce Pavla v Americe nedozvěděli. Máte pravdu, ani my to moc nevíme, kromě toho, co psal ve svých dopisech. Snad jen pár střípků.

Je stále vegetarián. Hrůza domyslet, kolik amerických rodin šokoval odmítnutím šťavnatého svátečního steaku, při myšlence na nějž nám kapou sliny do klávesnice. V Americe se mu stýskalo po naší pěkné přírodě neprotkané pouze silnicemi. Americká církev katolická je úplně jiná než naše, třeba biskupská konference si vesele konferuje a nic jí nevadí, že všechno, včetně různých vtipných poznámek, jde televizním kanálem přímo lidu Božímu.
Cukroví.
Už tradičně se v naší farnosti pořádá poslední neděli před vánocemi sbírka cukroví pro ty, kteří si ho nemohou udělat. Ve chrámové předsíni, kde cukroví shromažďují obětavé pracovnice farní charity, to libě voní. Letos je nám ten advent trochu krátký a tak se o něco rychleji scházejí finanční příspěvky potřebným než krabičky s cukrovím. O to větší obdiv patří těm, kteří už i v tomto šibeničním termínu něco dodali.
Úklid nebo Ultreya?
Toto biblické mariemartovské dilema musela v sobotu řešit řada farníků. Většina si zřejmě vybrala Ultreyu a udělala dobře. Na úklid kostela se totiž, na rozdíl od úklidu fary minulý týden, sešlo žalostně málo lidí, takže by je určitě bolela záda - o jednom brufenu už víme.