Oko

Vážení rodiče Společnost přátel Bigy Vám píše: "Kromě navýšené částky na sociální výpomoc a plánované akce v Opatově stojíme před úkolem finančně zajistit nákup devítimístného automobilu pro potřeby gymnasia." ... stojíme před úkolem... Kdo nás tam postavil? Valná hromada s nevalnou účastí, přesto však validní. Nabízí se také otázka: "Proč pouze devítimístné pro tak velkou školu?" Odpověď je jednoduchá: je to auto přímo určené pro takzvaná výjezdní zasedání předmětových komisí. Jednotlivé kabinety, zvláště ty ve vyšších patrech, se v slunných dnech nepřiměřeně přehřívají. Chtělo by to možná zavést klimatizaci, ale auto bude určitě lepší. Kromě toho, že bude vyvážet osazenstvo jednotlivých kabinetů k jednání do přírody, dobře poslouží také akci "Jeden z ročníku", která má být každoroční odměnou, pro osm nejlepších studentů. Za vzorný prospěch si budou moci na konci roku vyrazit půlmilionovým vozem, jinak určeným výhradně pedagogům.
	Psaná zpráva Tiše aniž by hlesly širokým vesmírem hle, papír s papírem letí dlouho bez změny jsou potištěny písmeny. Kdyby se naráz snesly oba dva o sto mil, hned by je obklopil hvězdný prach, hvězdné světlo kde by se dobře četlo Ony by rády klesly, protože každý list dá se vždycky rád číst, však mimo zemskou tíž už nelze padat níž. Přesto je marné jestli, některý z těch dvou bolí, že není v zemském poli, a proto není hmotný - vesmír je negramotný.
Bůh je záštita má zpívá se v jedné písničce. S Bohem je to v pohodě, když se něco koná pod Boží záštitou, všichni svatí jsou spokojeni. A když se svěříte pod ochranu Panny Marie, Boha si nepohněváte, ani svaté jeho. Tady na zemi nám to Boží království tak dokonale ještě nefunguje. I církevní hodnostáři jsou jen lidé, někdy i rozdílných názorů na tu či onu věc. A tak když svěříte své dobře myšlené dílo pod záštitu jednoho, druhému jste přitom šlápli na kuří oko a nestačíte se divit, co se dozvíte. Tak třeba dobře míněná snaha uspořádat benefiční koncert. Nebo hned dva. Aby zbylo co nejvíc na charitu, uděláte pro oba koncerty společný plakát a svěříte je pod záštitu biskupa brněnského. Ale ouha! Jeden z koncertů se koná v basilice na Starém Brně. A tam působí záštita opata starobrněnského. A protože jste nic netušili o jistém pnutí mezi Petrovem a Starým Brnem (před pár lety se na Pekařské dokonce objevila trhlina a pohltila do hlubin jednu ženu) a jurisdikcí opatou a biskupovou, řešíte najednou problém, kam koncert rychle přeložit, když vše už je oznámeno a opat najednou svůj příslib stáhl. Naštěstí přišel na pomoc starobrněnský pivovar, jemuž by zástita biskupství brněnského mohla tak nejvýš prospět. Pokud se chcete dozvědět podrobnosti, zašmátrejte v našem koši.
	Orgány činné v trestním řízení Jak tak koulíme naším Okem po internetu, koukli jsme i na Christnet. Už delší dobu sledujeme, jak si úspěšně vedou. Teď však zapracovali opravdu důkladně v kauze, která třese dokonce samým stolcem arcibiskupským. Kněz František Merta obdivoval krásu božího stvoření způsobem zapovězeným. Po čase ovšem obdivovaní ministranti prohlédli, co se skrývá za krásnými slovy a otec Merta byl přeložen. Na novém působišti začal znovu. Muselo to trvat tak dlouho, než bylo dostatek důkazů? O tom si můžete počíst v obsáhlých pojednáních z Christnetu (merta, novák1, novák2) Principiis obsta, sero medicina paratur! říkali už ve starověku. Je smutné, že jako jediná naděje se v tomto sporu jeví orgány činné v trestním řízení. Aby se nám podobné věci neopakovaly, rádi bychom touto cestou upozornili jednoho bratra, který také Boží stvoření obdivuje jinak, než si to Pán představuje. Tento se nevěnuje ministrantům, ale zcela správně se orientuje na opačné pohlaví. Ono takové koleno nenápadně zabořené do kyprého pozadí jedné ze studentek v hodině náboženství v intimnu promítání filmu, musí být požitek opravdu slastný. Až na ten slib celibátu. To je jen slib, že se neožení, říká hochům, kterým se přece jen jeho zvýšený zájem o něžné pohlaví, projevující se mimo jiné i četnými pochybeními ve volbě správné doby pro návštěvu koupelny či dívčího pokoje při školních akcích, zdá trochu nepřiměřený. Milý bratře, o tvém počínání víme. Zavčas zanech svého snažení, abychom nemuseli hledat konkrétní důkazy. Jako prevenci proti orgánům činným v trestním řízení doporučujeme třeba pěší pouť do Říma.
Primice. Slavnost Petra a Pavla byla u nás ve farnosti letos slavnější. Uprostřed celebrujících v červeném ornátu stanul totiž Pavel Kafka, který rok v naší farnosti vykonával jáhenskou službu a před několika dny byl vysvěcen na kněze. Duch svatý z něj jen vál, jeho novokněžské ruce stejně dobře zvládaly hostii, žehnání i mikrofon při závěrečném loučení. Při tom jsme se mimo jiné dozvěděli jednu novinku. Proč schola vyhání malé děti z předních laviček a nezpívá z kůru, jak se už leckdo dožadoval. Má totiž ještě jednu funkci - rozesmívá celebrující a ministranty. A z kůru by to samozřejmě nebylo vidět, stejně jako ani my jsme neviděli novoknězi natolik do tváře, abychom mohli říct, nakolik dík za rozesmívání při mši byl obdivný a nakolik kritický. Po poděkování za vše pěkné, co zde mohl prožít, včetně pěkných posezení s mladými farníky u piva, po představení znovunalezeného maskota z náboženství se obrátil primiciant se dvěma bohatými kyticemi tmavě rudých růží ke svým spolubratřím v kněžské službě s díky za to, co se od nich naučil. Otci Vnislavovi poděkoval za vzor opravdového kněze, za jeho velkorysost a trpělivost. Když se obracel k otci Pavlovi, čekali jsme, že zmíní, jak se po jeho boku zlepšil v běhu na dlouhé tratě nebo jak si zamiloval vegeteriánství, on si však od něho nabral tvořivosti, nápaditosti a tvůrčního přístupu. Pak následovala farně dvorní hostina se spoustou dobrého cukroví a vzájemného povídání. Jen chlebíčků prý mělo být víc, zaslechli jsme komentář z řad mládeže. A tak než jsme se nadáli, bylo tolik hodin, že ti mladší už museli na kutě, aby zítra nezaspali školní vysvědčení. Chcete-li se tak pomět i příští rok, modlete se za Nika, aby se příští rok nechal vysvětit. A pak máme ještě v záloze Krtka, ne? Takže, je na co se těšit.
	Masitý rok. Rozhodně se nedá říci, že by Pavel Kafka neměl vztah k Božím tvorům. Stačí vzpomenout na jeho páteční ptačí promluvy, které zůstanou zapsány kdesi v hloubi nejednoho dětského srdíčka. Přece jen ale taky rád tu a tam kousek nějakého zvlášť vydařeného Božího tvora pozře, aby mu lépe šla modlitba. Tím se stal bystrckým hospodyňkám usmýkaným vymýšlením nedělních vegetariánských obědů pro otce kaplana nesmírně sympatickým. A tak není divu, že se oba Pavlové na nedělní obědy rozdělili. Jáhen Pavel šel na nedělní obědy na dračku. V bystrckých kuchyních to opět libě zavonělo masem. Zatímco kaplan Pavel byl chudák i jednu neděli bez oběda. To bylo na první svaté přijímání. Což je pochopitelné, přece nebudete tak slavnou událost zajídat brokolicí nebo zadělávanou zeleninou. Všechno krásné jednou skončí, i masitý rok. A jáhna na další rok už prý nedostaneme. A tak nezbývá než oprášit osvěčená bezmasá jídla a začít se zase starat o pana kaplana. Co kdyby na té Izaiášově vegetariánské představě ráje přece jen něco bylo? Také kráva a medvědice spolu pásti se budou a plod jejich spolu ležeti, lev pak jako dobytče plevy jísti bude.