Bez Javascriptu to nepůjde ;-)

Vyceněný za soutěž ze třináctky je Jeňa. Dne 23.2.99 v 19:27 od něho došla tato zpráva:

Uz jsem zaslechl pri msi reseni souteze z cisla 13.Sice se nerikaly primo jmena ale nekdo ,kdo by spal a probudil se zrovna v pravou chvili by zaslechl Bozenu a Alenu: Alena:...nehled Boze na nase viny, ALE NA viru sve cirkve... Bozena: Na msi nebyl varhanik ,a tak pan farar nahlas rikal slova obetovani a lide odpovedeli: Pozehnany jsi BOZE NA veky

Na hrubou do Archy. Nastal čas jarních prázdnin. Někteří jedou na hory. Ve čtvrtek a v pátek nebudou v Arše mše svaté, zaznívá v nedělních ohláškách. A dokonce ani nevyšlo Info, protože se nebude nic dít. Dají si prostě trochu oraz i ti, co zůstávají doma. On si i Pán Bůh možná rád jednou odpočne od dlouhých čtvrtečních přímluv a od dětského štěbetání na páteční mši. A tak se místo společného modlení snažíme Pána Boha spíš potkávat v tom sněžení, tání, větru a dešti. A najednou lup a máš ve schránce knižní dárek. Most k životu. Dostali jste to taky? Naši milí bratři metodisté si okamžitě všimli, že nám nějak prokluzuje řemen a rozestřeli své sítě. Zvou nás do Archy v neděli na půl jedenáctou. Opravdu chcete abychom přišli? My tam totiž v neděli nechodíme, protože se tam nevejdeme. Ale když chcete, tak my přijdem a zkusíme to.

Velmi neodborná rozprava o metodistech a hierarchii. Evangelická církev metodistická. Proč myslíte, že jsou metodisté? Podle svatého Metoděje? Nebo je to od metody? Prozradíme vám, že je to od metody. Původně to byla nadávka pro pár hodně aktivních anglikánů, kteří se vydali na samostatnou duchovní cestu a vyznačovali se zvlášť pevným metodickým přístupem k duchovnímu životu. To bylo někdy v polovině minulého století. Pak se rozmnožili v Americe. A evangelická církev metodistická vznikla v roce 1946 v Memphisu ve státě Tennessee. Prohlašují, že jsou církev založená na principu kongregačním. Co to je, ptali jsme se. A našli, že je to nejnižší stupeň strukturovanosti. Nad ním je presbyteriánský princip a ještě strukturovanější je náš hierarchický. Hierarchie je strom, presbytérie keř a kongregace proutí.

Když to všechno dobře funguje, je hierarchie bezesporu lepší. Stačí se podívat na urostlý, bohatě rozkošatělý strom. A srovnat ho s tenkým proutkem, který osamoceně vyráží ze země. Kdo se asi dostane výš? Poslední lístky statného stromu se téměř dotýkají nebe. Tak vydatně je silný kmen pažemi mohutných větví zásobuje vláhou. Proutek skončí dva metry nad zemí. Ale pozor, zkusme strom postavit naopak. Kmen trčí vzhůru a jemné a ohebné okrajové větvičky jsou zatlačovány do země. Není pak divu, že pošihlávají po samostatných prutech a snaží se přežít tím, že pustí vlastní kořínky ...

Pán a kůň

Byl jeden pán s koněm,
který tvrdil o něm,
že je jediný,
který hladov nejsa,
skáče hopsa hejsa
celé hodiny.

Ozvaly se hlasy,
že to budou asi
jen samý kecy.
Koně - ty se pasou,
každý ví, že to jsou
normální věci.

Domyslet jsou lidi líní,
že jsou taky koně jiní
- na kolotoči.
Nechcou seno, vodu,
běhaj v průvodu,
nezavřou oči.

Někdy skoro lepší je,
když si člověk užije
ten svůj kolotoč,
než mít v hlavě brouka,
který smutně kouká
jako červotoč.

když ti taky táhnou hlavou,
ve chvíli ne zrovna pravou,
samé blbiny,
nemusíš mít strach,
že je to tvůj krach,
nejsi jediný.

Výsledky hlasování. Výsledky Vašeho hlasování jsme předali naší agentuře Mrksem & Mrktam, která z nich vyextrahovala tyto závěry:

1. Pokud jde o ustavení dětské mše, tak vede jasně otec Pavel a Don Bosko před Pánem Ježíšem, nikdo si nemyslí, že byla ustanovena při Poslední večeři.
2. Většina z vás si myslí, že by minimální odstup hluku dětských hlasů od hlasu celebrujícího měl být 10 decibelů. Někdo napsal nula. Mrksem & Mrktam soudí, že nevěděl, co je to odstup.
3. Celkem jednoznačně jste odmítli charakterizovat dětskou mši dětským mumrajem a zvolili jste jako charakteristický rys promluvu. Čtvtina respondentů by ji ještě zdůraznila žvatlavým hlasem kazatele.
4. Vzácná shoda zavládla pokud jde o pohyb dětí. Pustili byste je sice z lavice, ale jen několik kroků. Ale jak to odměřit? Nejlepší by asi bylo uvázat děti za nožku. Dobrou službu by určitě prokázala psí vodítka.
   
   Děkujeme všem čtyřem, kteří pozvedli svůj hlas, a doufáme, že vás bude více, aby se mohla hlasování účastnit i redakce bez podstatného ovlivnění výsledků.

Krvavá odplata. Většinou se pohybujeme v realitě řekněme virtuální. Čas od času se objevíme i v realitě reálné. A to se pak čtenáři třesou. Například při našem posledním pokusu o doručení odměny, náš posel vůbec nebyl vpuštěn do bytu a musel odejít s nepořízenou. No a pak jsme se zase zatřásli my. Do naší redakce dorazila igelitka. Zvědavě jsme nakoukli dovnitř. Okamžitě nás zamrazilo. Mrtvé zvíře! Někdo se nám chtěl pomstít a zabil nám psa! A ještě navíc odcizil jeho krásnou kůži! Jakmile jsme se však darovanému předmětu podívali na zuby, bylo jasno. Identifikovali jsme běžného konzumního hlodavce, na kterém si samozřejmě redakce pochutná a který je skutečně neobvyklým projevem čtenářské přízně, kterým se možná nemohou chlubit i mnohem renomovanější periodika.

A zase je tu soutěž. Podaří se vám uhodnout, kde se v našem kostele vyskytuje detail, který je na obrázku?