Oko

Zjistili jsme, že již chronickým bolavým místem našich farních tiskovin je absence podpisu autora. Např. Aktuality v posledním Infu nám napsal nějaký ujo G.D.. Za tímto pseudonymem se, jak by se na první pohled zdálo, neskrývá otec Pavel, protože to by nepsal pan kaplan si posteskl. Kdo to asi je? Oko by chtělo své čtenáře těchto trýznivých otázek zbavit. Od tohoto čísla budou všechny příspěvky, které pocházejí od dopisovatelů označeny neredakčním perem. Když nad tímto obrázkem chvíli prodlíte Vaším kurzorem, objeví se v rámečku jméno autora. V tištěné podobě to samozřejmě nefunguje, nemáte totiž čím byste prodlévali. Neoznačené příspěvky jsou implicitně podepsány redakcí Oka, jejíž složení jste se dozvěděli na posledním tajném setkání.

Inkoust tématu farní komunita nevyschl! Opět jeden příspěvek:

Pan kaplan se rozhodl budovat si domov! Mražák a mikrovlnku již vlastní, sušák na prádlo dostal od farní charity. Ke správné pohodě patří i něco "milého". Poněvadž pochází z venkova, má nepochybně blízko k domácím zvířatům. Proto není zdaleka vyloučeno, že se po farním dvoře bude prohánět kur domácí, úhledné záhony narcisek spasou ovce či králíci, ve skautské klubovně nalezne příbytek selátko (od nového roku se vyhlašuje konkurs na to nejsympatičtější - nejlépe černé). K ranním chválám bude svolávat - za tímto účelem zvlášť vycvičený - kohout. Logicky vzato - všechno má svůj čas a to nejlepší skončí na pekáči! A protože jak nám bylo ve zpovědnici zdůrazňováno, každý člen rodiny musí trochu ustoupit a přizpůsobit se, lze předpokládat, že se také otec farní rodiny konečně přizpůsobí a upřímně míněné rady vztáhne i na sebe. Jeho propadlé tváře a "atletická postava" se jistě během pár měsíců zakulatí (však už má na to věk)! A ti dobře a zdravě vypadající si konečně oddechnou a přestanou si lámat hlavu, jak upravit brokolici nebo jiné těžko stravitelné poustevnické kořínky...

A protože soužití velké rodiny není bezbolestné, přibude možná na chodníku kastrólek, pánvička či něco, čím si některý z obyvatelů fary, za slušného komentáře - protože je přece jenom na faře, uleví. A co na o pan farář? Rozhodl se na čas vyklidit pole a odejít do ústraní. Sice prozatímního, ale ozdravného, aby načerpal nových sil a se zdravým kloubem pak postavil vše živé do latě.

Vegetariánská

Všichni správní
katolíci
s chutí křoupou
brokolici
ať jsi biskup
nebo kněz
každý den
jí kousek sněz

Kropáč. Letošní tříkrálová bohoslužba začala netradičně. Po svěcení vody otec Pavel vzal kropáč, nabral vodu a chtěl pokropit své farníky. Jeho svalnatá pravice však do tohoto obřadního úkonu vložila poněkud více energie a hlavice kropáče se vydala na poměrně rychlou pouť k betlému. Neozval se žádný výkřik, takže asi vše dobře dopadlo. Jen otec Pavel měl co dělat, aby zdusil smích, který se mu dral do tváře, a zazpíval důstojně glória.

K incidentu se dosud nepřihlásila žádné z místních teroristických uskupení. Podle jedné hypotézy prý redakce Oka napilovala kropáč, aby měla o čem psát. Pravděpodobněji už zní hypotéza, že otec Pavel den před tím četl Oko a rozhodl se, že řádné vykropení kostela po vánočních svátcích není tak od věci a že si tím splní tu svoji výstřednost, o které jsme psali v novoročním sloupku. Zcela nevěrohodně zní varianta, že se pan kaplan vsadil s ministranty, že se kropáčem trefí černouškovi do misky v klíně.

Plán činnosti farnosti. Jak jste si už asi všimli, o plánu činnosti naší farnosti se zatím na internetových stránkách farnosti nic nedočtete. OKO by rádo dočasně zaplnilo tuto mezeru. Farní plán není zas tak snadno přístupný, musíte si zajít na faru. My jsme to naimitovali tím, že každá akce je ukryta pod jednou barevnou cedulkou a uvidíte ji, když se nad cedulkou na chvíli zastavíte. Když se vám nic neukáže, máte smůlu, na faře nejsou doma.

Soutěž. Každé správné periodikum se snaží se svými čtenáři zoufale navázat kontakt. Chtějí mít zřejmě co nejdříve jasno o té příšerné pravdě, že je nikdo nečte. Ne tak Oko. To bychom už museli dávno rozdupat své klávesnice a pozabíjet myši. Na některé číslo nepřišla třeba žádná odezva. Jedinou zpětnou vazbou je to, jak nás kdo zdraví. Hned totiž poznáme, koho ještě bolí kuří oko, na které jsme mu možná i nechtěně šlápli. Ale přece jen bychom chtěli mít taky soutěž.

Takže první je na světě:

O kolik se liší počet knoflíků na taláru pana faráře od těch, které na něm má don Bosko?

Jako pomůcku vám můžeme prozradit, že světcova socha je zhruba v životní velikosti, což dokazuje i skutečnost, že když byla jednou dočasně postavena v sákristii, příchozí doktor Malý ji uctivě pozdravil. A to je nějaká kapacita, učí na teologické fakultě!

Kdo první dá vědět redakci správnou odpověď, bude zařazen do slosování o hodnotnou cenu. Při plnění tohoto soutěžního úkolu se nesmíte dotýkat zmíněných objektů.

INFO se nám nějak nadmulo. Dokonce záměrně, aby se nedalo přehlédnout. Jestli to tak bude pokračovat, budeme mít co dělat, abychom ho namuchlali do kabelek o kapsách ani nemluvě. Stejně tak považujeme proklamaci o tom, že své příspěvky můžete kdykoliv odevzdat na faře a to dokonce i osobně, za levný reklamní slogan bez reálného zabezpečení non-stop provozu na faře. Nebo, že bychom snad komunitu tak podcenili?