Puma
Pokud vám vrtá hlavou, co má puma společného s novým číslem našeho Setkání, vrtá vám to dobře. Puma by opravdu s naším Setkáním neměla mít nic společného. Vkradla se tam prostřednictvím vánočního vyprávění, kde se mluví o dobrém pastýři a nebezpečí, která hrozí ovcím. Nejsou to jen vlci, ale i lvi. Někdo možná zaváhá, jestli opravdu v Palestině lvi žili. Tak možná zaváhal i autor tohoto článku a tak pro jistotu přidal upřesnění horský lev, protože v horách se může ukrývat leccos. Jenže, když se napíše horský lev anglicky, znamená to lidově i pumu, která se v tomto světadílu v době Kristově určitě nevyskytovala.
Jinak o výskytu lvů v Palestině není třeba pochybovat, byli tam do doby křižáckých výprav celkem hojní, křižáci je prý vyhubili. Což dokazují i výskyty lvů ve Starém i Novém zákoně.
A tak nezbývá poblahopřát panu kaplanovi, že byl první, komu to v hlavě zavrtalo. Zachránil tak pověst našeho občasníku, autora i překladatelky. Je vidět, že je opravdu odborník na reálie života našeho Pána.
Jsme zvědaví, kdo nakonec doběhne dřív do tiskárny. Co myslíte puma nebo horský lev? Zdá se, že náskok pumy je poměrně velký a i náš konzultant na rychlosti savců jí dává větší naději na vítězství ...
Pokud vám vrtá hlavou, co má puma společného s novým číslem našeho Setkání, vrtá vám to dobře. Puma by opravdu s naším Setkáním neměla mít nic společného. Vkradla se tam prostřednictvím vánočního vyprávění, kde se mluví o dobrém pastýři a nebezpečí, která hrozí ovcím. Nejsou to jen vlci, ale i lvi. Někdo možná zaváhá, jestli opravdu v Palestině lvi žili. Tak možná zaváhal i autor tohoto článku a tak pro jistotu přidal upřesnění horský lev, protože v horách se může ukrývat leccos. Jenže, když se napíše horský lev anglicky, znamená to lidově i pumu, která se v tomto světadílu v době Kristově určitě nevyskytovala.
Jinak o výskytu lvů v Palestině není třeba pochybovat, byli tam do doby křižáckých výprav celkem hojní, křižáci je prý vyhubili. Což dokazují i výskyty lvů ve Starém i Novém zákoně.
A tak nezbývá poblahopřát panu kaplanovi, že byl první, komu to v hlavě zavrtalo. Zachránil tak pověst našeho občasníku, autora i překladatelky. Je vidět, že je opravdu odborník na reálie života našeho Pána.
Jsme zvědaví, kdo nakonec doběhne dřív do tiskárny. Co myslíte puma nebo horský lev? Zdá se, že náskok pumy je poměrně velký a i náš konzultant na rychlosti savců jí dává větší naději na vítězství ...
Buď cool, chytře nakupuj
hlásá velkoplošná předvánoční reklama,
kde se na pozadí vnitřku gotického chrámu
vznáší neurčitá postava.
Žádného upřesnění, co a kde nakupovat,
se nám nedostalo.
Nemůžeme vyloučit, že to tam někde bylo,
někde v rohu odkaz na to,
kde tu svou chytrost osvědčit.
Ale vzhledem k tomu,
že jsme neměli v úmyslu být cool tím,
že se necháme spláchnout horkou vodou nákupní horečky,
jsme tuto informaci ani nehledali.
Spíš nás napadlo, zda by v tomto případě nebylo dobré aplikovat Ignácovo agere contra.
Nebo titul jedné knížky Paula Ardena. Zkusme to!
A to je naše vánoční přání - aby se nám podařilo podívat na jedinečné poselství od Boha z úhlu, který jsme třeba dosud neobjevili a který je ten pravý.
A možná i nadcházející nový rok
by při tomto pohledu mohl přinést leccos zajímavého.
PF2011
Setkání u jesliček
Je pěkné, když se dá obdiv rozhazovat plnými hrstmi. Tentokrát patří letošnímu Setkání u jesliček. Navzdory štiplavému mrazu, který se mermomocí snažil vyřadit z provozu našeho stařičkého fotografa, se u bystrcké Archy uskutečnila velice vydařená akce. Velká pochvala patří správnému načasování. Žádné vtlačování vánoční tematiky do adventu. Těžko někoho zmínit, aby se ostatní necítili ukřiděni. Líbili se nám kouzelně nesmělé Herodovy stráže i maminky, které je rovnaly do útvaru. Třem mágům kromě krásných dalekohledů nechyběla ani kuráž. No, ono když máte za sebou tisíc mil na velbloudím hřbetě kdovíjak bezpečnými či nebezpečnými kraji, nemůžete být žádné padavky a své poselství máte patřičně vryté pod kůží.
I Josef vypadal odhodlaně, že se o svou Marii postará. Ta naopak měla v tváři tu správnou trochu té ustaranosti matky Boží. Ani pastýři nebyli zakřiknutí, zřejmě nepochybovali o tom, co jim teple okřídlený anděl sdělil.
A nakonec musíme pochválit i Heroda, což se asi nestává často, protože někdy se nikomu nechce hrát ty jasně záporné role. On ji však zahrál energicky a vzápětí si už bezstarostně skotačil po hornatém okolí.
Nebyl tam tentokrát sice žádný dobytek, jako kdysi v předešlých letech, ale máme za to, že tam ani nescházel, protože by jen zastiňoval nadšení a roztomilé výkony malých herců.
Když už se zdálo, že bude konec, překvapili nás rodiče dětí, kteří betlémskou scénu předvedli ve vlastním podání s živým děťátkem.
Stranou našeho obdivu nesmějí zůstat ani hudebníci, vypravěč a všichni, kteří přípravě této zdařilé akce věnovali svůj drahocenný předvánoční čas.
Tříkrálová scénka
O slavnosti Tří králů se nám v kostele představili žáci starších ročníků náboženství s moderním pojetím tohoto tématu. Pokusili se nám přehrát, jak by známé betlémské události probíhaly viděny televizními kamerami televizní stanice TV Sion (naši pravolevě orietovaní čtenáři jistě ocenili nefalšované hebrejské logo) a komentovány prostřednictvím mikrofonů jejich reportérů.
Nejspontánnější potlesk sklidil závěrečný herecký výkon jednoho pastýře (na obrázku), který napravil počáteční pastýřské rozpaky. Nám se líbil i výkon jednoho z televizních hlasatelů. Vtipná byla také glosa o přízemním mrazíku. I většina reportérů působila velmi profesionálně. Řada pěkných detailů svědčila o důkladnosti přípravy, i když někteří herci by si 1* nezasloužili. Ale tak to ve škole už chodívá ...
A tak jsme se dívali a tleskali a možná někdo i přemýšlel, v jaké roli by stál on, kdyby se tyto události staly dnes. Byli bychom kladní hrdinové tohoto příběhu? Byli bychom pastýři nebo ti, kteří poskytli vzácnému hostu jen nejnuznější ubytování? Nebo bychom se neobtěžovali vystoupit z pohodlí svých životů, jak to udělali farizejové a zákoníci? A nebo dokonce ... ?
O slavnosti Tří králů se nám v kostele představili žáci starších ročníků náboženství s moderním pojetím tohoto tématu. Pokusili se nám přehrát, jak by známé betlémské události probíhaly viděny televizními kamerami televizní stanice TV Sion (naši pravolevě orietovaní čtenáři jistě ocenili nefalšované hebrejské logo) a komentovány prostřednictvím mikrofonů jejich reportérů.
Nejspontánnější potlesk sklidil závěrečný herecký výkon jednoho pastýře (na obrázku), který napravil počáteční pastýřské rozpaky. Nám se líbil i výkon jednoho z televizních hlasatelů. Vtipná byla také glosa o přízemním mrazíku. I většina reportérů působila velmi profesionálně. Řada pěkných detailů svědčila o důkladnosti přípravy, i když někteří herci by si 1* nezasloužili. Ale tak to ve škole už chodívá ...
A tak jsme se dívali a tleskali a možná někdo i přemýšlel, v jaké roli by stál on, kdyby se tyto události staly dnes. Byli bychom kladní hrdinové tohoto příběhu? Byli bychom pastýři nebo ti, kteří poskytli vzácnému hostu jen nejnuznější ubytování? Nebo bychom se neobtěžovali vystoupit z pohodlí svých životů, jak to udělali farizejové a zákoníci? A nebo dokonce ... ?
Potříkrálové ohlédnutí
Z ulic se rychle ztrácejí koledující skupinky v bílých hávech s královskými korunami nesoucími známé iniciály K, M, B. Kolik vrstev nánosu už leží na tom původním obrazu s názvem přišli do Jeruzaléma mudrci od východu. Ačkoliv událost sama je poměrně silně historicky ukotvena právě díky hvězdářské profesi zúčastněných (viz např. pěkný článek kardinála Vlka na toto téma), počet, jména a další podrobnosti byly přidány v různých dobrých úmyslech později.
Třeba první černý král byl na obraze přemalován na pokyn církevní autority, aby se tak vyjádřilo, že Ježíšovo poselství se týká i dalších národů, které tehdy vstupovaly na scénu a byly předmětem misionářského snažení. A tak se z jedné tváře, dodatečně přemalované, stal téměř povinný detail tříkrálové prezentace.
Velké uznání zaslouží všichni, kteří se zapojí do charitního koledování. Je to jistě důstojné navázání na Ježíšovo poselství chudoby a skromnosti. Neměli bychom ale zapomenout na onu hvězdu. Tři králové dovedli pozorně naslouchat řeči jevů s malou pravděpodobností, kterou občas promlouvá i Bůh. A když takto něco zaslechli a vyložili, šli za tím pořádný kus světa. Přišli a poklonili se. A to je to hlavní poselství - najít to místo, kde se chce Bůh se mnou setkat a poklonit se mu.
A tak nakonec nejhezčím letošním ztvárněním této myšlenky jsou oni tři králové s dalekohledy z vánočního Setkání u jestliček, i když spousta jiných měla daleko černějšího toho černého...
Z ulic se rychle ztrácejí koledující skupinky v bílých hávech s královskými korunami nesoucími známé iniciály K, M, B. Kolik vrstev nánosu už leží na tom původním obrazu s názvem přišli do Jeruzaléma mudrci od východu. Ačkoliv událost sama je poměrně silně historicky ukotvena právě díky hvězdářské profesi zúčastněných (viz např. pěkný článek kardinála Vlka na toto téma), počet, jména a další podrobnosti byly přidány v různých dobrých úmyslech později.
Třeba první černý král byl na obraze přemalován na pokyn církevní autority, aby se tak vyjádřilo, že Ježíšovo poselství se týká i dalších národů, které tehdy vstupovaly na scénu a byly předmětem misionářského snažení. A tak se z jedné tváře, dodatečně přemalované, stal téměř povinný detail tříkrálové prezentace.
Velké uznání zaslouží všichni, kteří se zapojí do charitního koledování. Je to jistě důstojné navázání na Ježíšovo poselství chudoby a skromnosti. Neměli bychom ale zapomenout na onu hvězdu. Tři králové dovedli pozorně naslouchat řeči jevů s malou pravděpodobností, kterou občas promlouvá i Bůh. A když takto něco zaslechli a vyložili, šli za tím pořádný kus světa. Přišli a poklonili se. A to je to hlavní poselství - najít to místo, kde se chce Bůh se mnou setkat a poklonit se mu.
A tak nakonec nejhezčím letošním ztvárněním této myšlenky jsou oni tři králové s dalekohledy z vánočního Setkání u jestliček, i když spousta jiných měla daleko černějšího toho černého...
Škrábání
Je sice psáno Tlučte a bude vám otevřeno, ale o škrábání svatá písma nic neříkají. Kdoví, jestli se nebeská brána otevře i na zaškrábání. Moc nadějně to nevypadá, ale možná jo. Ovšem pokud někdo takové zoufalé dobývání se do nebes trénuje při mši svaté na kostelní lavici, tak je jasné, že se dostáváme do oblasti postihu.
Ano, milý, asi desetiletý katolíku a spolubratře v Kristu, možná o tom ani nevíš, ale podívej se, co jsi natropil na první lavici během deváté mše svaté o svátku Křtu Páně. Pravda, nebyl jsi první, kdo na tomto konci lavice zapracoval. Ale když vztáhneme rozlohu tebou oškrábané plochy na jednotku času, pak jasně vedeš.
A tak rychle vezmi kartáček na ruce a vydrbej zpoza nehtíku zbytky kostelního laku, protože na ten jsou prý detektory u nebeské brány tak citlivé, že ho objeví i po letech a možná, i kdyby sis ten palec usekl a zahodil.
