Střet zájmu
Kdepak se zase co střetlo?
Že by někdo agitoval pro jinou víru?
Ne, ne, takhle dramatický střet to nebyl.
Byl to střet, ke kterému mohlo dojít možná i v Tvojí peněžence, milý čtenáři.
A byl úspěšně zažehnán pomocí pastýřské hole.
Tato metoda není ze strany současných ovcí příliš oblíbená.
Nejraději se rozhodují samy, zda si dají jílek nebo jetel.
Většinou k tomu mají příležitost, ale má to jeden háček.
Když se zdá, že jim chutná jetel, stará se pastýř, aby příští rok bylo více jetele.
Ale ovce jako naschvál tentokrát jdou po jílku.
Tehdy přichází na řadu hůl.
O třetí adventní neděli jsme mohli mít možnost si před kostelem koupit novou jeruzalémskou bibli
nebo jinou knihu z Karmelitánského nakladatelství.
Ale zároveň muselo proběhnout ještě jedno kolo prodeje pohlednic,
ze kterých se platí školné pro několik indických dětí,
protože letos se nevybralo ještě dost.
Vždycky, když jsme byli štědřejší, nám nějaké dítko přibylo.
Ale pak přijde krize a vybere se míň. A co s tím?
To zatím v naší farní rodině ošetřeno moc nemáme.
Máme napsat do Indie, děcka sbalte si penály a přijďte za rok,
my jsme si letos koupili bible?
Ale střet zájmu nevznikl, protože pan kaplan máchl pastýřskou holí
a prodej knih nechal zrušit.
Bylo prostě rozhodnuto,
že o třetí neděli se nebude nabízet jiná alternativa,
jak bohulibě své peneženky odlehčit
než zakoupením adopčního pohledu.
Takže naše peněženky mohly odpočívat v pokoji, žádné dilema se nekonalo.
A podle toho, kolik se vybralo, to vypadá,
že by se indičtí školáci snesli i s karmelitánskými knihami.
Takže příští rok, milí štědří dárcové, přijďte se svými šlechetnými dary raději hned
při prvním prodeji pohlednic, aby ty indické děti nebyly tak nervózní, kdo
bude mít rok prázdniny. No a vzhledem k účelu bude nejlíp,
když dáte přesně tolik, kolik jste dali letos.