Požehnaná mezi šalinami?
V září, symbolicky na Den bez aut, byla v Brně představena nová tramvajová souprava, tedy jak jinak než šalina - Adélka. Šampaňským ji pokřtil brněnský primátor a pár kapek svěcené vody přidal i zástupce katolické církve, opat starobrněnského kláštera. V době, kdy brněnský dopravní oběh viditelně kolabuje, je chvályhodné, soustředit pozornost na prostředky hromadné dopravy. A nové vozidlo bude jistě bezpečnější a pohodlnější.
Trochu více namáhy vyžadovalo mentální rozžvýkání účasti opata brněnského augustiniáského kláštera. Žehnání předmětů je podle katechismu svátostinou. Svátostiny se odvozují z křestního kněžství: každý pokřtěný je povolán být „požehnáním“ a sám žehnat. Proto také laici mohou předsedat některým žehnáním; čím více se některé žehnání týká církevního nebo svátostného života, tím více je předsednictví vyhrazeno posvěcenému služebníkovi (biskupovi, knězi nebo jáhnovi).
Žehnání by tedy zřejmě mohl provést stejně dobře i některý věřící řidič Dopravního podniku, protože v tomto případě se nejedná o předmět církevního či svátostného života, i když s jeho pomocí se tu a tam někdo přepravuje i do kostela. Ale zdá se, soudě podle fotografií z archivu starobrněnského opatství, že panu opatovi se místo mezi brněnskou smetánkou docela zamlouvalo. Na jeho čele nejsou vidět žádné vrásky starostí o to, jestli žehnaný předmět je tak dobrý, jak se všichni kolem tváří.
V září, symbolicky na Den bez aut, byla v Brně představena nová tramvajová souprava, tedy jak jinak než šalina - Adélka. Šampaňským ji pokřtil brněnský primátor a pár kapek svěcené vody přidal i zástupce katolické církve, opat starobrněnského kláštera. V době, kdy brněnský dopravní oběh viditelně kolabuje, je chvályhodné, soustředit pozornost na prostředky hromadné dopravy. A nové vozidlo bude jistě bezpečnější a pohodlnější.
Trochu více namáhy vyžadovalo mentální rozžvýkání účasti opata brněnského augustiniáského kláštera. Žehnání předmětů je podle katechismu svátostinou. Svátostiny se odvozují z křestního kněžství: každý pokřtěný je povolán být „požehnáním“ a sám žehnat. Proto také laici mohou předsedat některým žehnáním; čím více se některé žehnání týká církevního nebo svátostného života, tím více je předsednictví vyhrazeno posvěcenému služebníkovi (biskupovi, knězi nebo jáhnovi).
Žehnání by tedy zřejmě mohl provést stejně dobře i některý věřící řidič Dopravního podniku, protože v tomto případě se nejedná o předmět církevního či svátostného života, i když s jeho pomocí se tu a tam někdo přepravuje i do kostela. Ale zdá se, soudě podle fotografií z archivu starobrněnského opatství, že panu opatovi se místo mezi brněnskou smetánkou docela zamlouvalo. Na jeho čele nejsou vidět žádné vrásky starostí o to, jestli žehnaný předmět je tak dobrý, jak se všichni kolem tváří.
K pohodlné přepravě cestujících bude sloužit 70 míst k sezení. Ovšem z toho je třeba odečíst asi 20. Tato místa nebudou pohodlná příliš. Jsou totiž podivně umístěna napříč směru jízdy s malou uličkou uprostřed, zatímco u oken je nevyužitý prostor. Při plném obsazení soupravy 270 cestujícími bude v těchto úzkých uličkách hodně těsno. Jen si spočítejte, kolik se jich tam vtěsná při 8 lidech na metr čtvereční. Když bude chtít někdo vystupovat, bude zřejmě třeba posedat si na klíny. Nemluvě o choulostivých nohách seniorů, které třeba nejdou dost pokrčit ...
Zřejmě jak výrobci, tak kupci i žehnatelé příliš ve špičkách necestují. Jinak by si jistě všimli, že sotva se otevřou dveře šaliny, většina cestujících se hrne za nejcennější kořistí, kterou je samostatně stojící sedadlo po směru jízdy, nejlépe v nějakém šikovném výklenku. Ostatní místa přicházejí na řadu, až tato dojdou. Možná je zádrhel ve zkušebních testech. Tam jsou totiž cestující simulováni kusy kolejnic (viz obrázek). No a ty se do zmíněné uličky naskládají snadno a vůbec jim nevadí, když o sebe při jízdě trochu brnknou.
Jó, pokud jde o místa k sezení, chtělo by to jiné požehnání. Takové, že bychom nevěděli, do čeho sbírat ta zbylá sedadla...
Učící se církev
Docela nenápadně, z pastýřského listu na konci mše svaté, se dozvídáme o zajímavém projektu, který naši biskupové nachystali na příštích šest let. On vlastně už nachystaný pár let byl. Teď jen dozrála doba nebo našim biskupům došla trpělivost s církví samostatně mudrující. A tak sáhneme do pokladnice moudrosti a vědění protříbených věky. A hlavně Duchem svatým a učitelskou moudrostí Církve. Abychom zavčas zjistili, že nám v naší kopii žádné písmenko nechybí. Což by byl malér, kdyby se na to přišlo až při závěrečném účtování.
Docela nenápadně, z pastýřského listu na konci mše svaté, se dozvídáme o zajímavém projektu, který naši biskupové nachystali na příštích šest let. On vlastně už nachystaný pár let byl. Teď jen dozrála doba nebo našim biskupům došla trpělivost s církví samostatně mudrující. A tak sáhneme do pokladnice moudrosti a vědění protříbených věky. A hlavně Duchem svatým a učitelskou moudrostí Církve. Abychom zavčas zjistili, že nám v naší kopii žádné písmenko nechybí. Což by byl malér, kdyby se na to přišlo až při závěrečném účtování.
Jak to dělají v Chebu
Před sedmi lety byly farní stránky naší bystrcké farnosti ověnčeny titulem nejlepší křesťanský webový sajt. Od té doby uplynulo ve Svratce i jinde hodně vody a zajímavých křesťanských stránek se objevilo hodně. Nepodařilo se nám zjistit, zda se podobné tituly stále udělují, ale kdyby tomu tak bylo, museli bychom u nás hodně napřít síly, abychom dotáhli případné konkurenty.
Jedním z těch, na kterých bychom teda určitě potili krev, je farnost Cheb. Na softwaru Joomla mají vybudovaný do detailu propracovaný webový sajt. I když ten virtuální svět svou velikostí někdy přesahuje svět reálné farnosti, stojí i to reálno za povšimnutí. Třeba ten pěkný osobitý triptych na oltáři nově zbudovaného farního centra. Skoro jako by ten Ježíš u jezera říkal spolufaráři Petru Hruškovi "hoď to do Joomly" ...
Před sedmi lety byly farní stránky naší bystrcké farnosti ověnčeny titulem nejlepší křesťanský webový sajt. Od té doby uplynulo ve Svratce i jinde hodně vody a zajímavých křesťanských stránek se objevilo hodně. Nepodařilo se nám zjistit, zda se podobné tituly stále udělují, ale kdyby tomu tak bylo, museli bychom u nás hodně napřít síly, abychom dotáhli případné konkurenty.
Jedním z těch, na kterých bychom teda určitě potili krev, je farnost Cheb. Na softwaru Joomla mají vybudovaný do detailu propracovaný webový sajt. I když ten virtuální svět svou velikostí někdy přesahuje svět reálné farnosti, stojí i to reálno za povšimnutí. Třeba ten pěkný osobitý triptych na oltáři nově zbudovaného farního centra. Skoro jako by ten Ježíš u jezera říkal spolufaráři Petru Hruškovi "hoď to do Joomly" ...
A když bude mít cestu do Chebu, tak se můžete ubytovat ve farním penzionu a možná vás tam zaveze i farní taxikář ...
Adventní přání
Co je to nerd? Podle jedné definice se nerdem nazývá osoba s omezenými sociálními zájmy a dovednostmi, ale s vyspělými zájmy a dovednostmi technologickými. Nám, křesťanům, by v současné komputerizované době sklouznutí do nerdovské bažiny nemělo hrozit díky druhému největšímu přikázání. Možná by ale neškodilo, přece jen se právě v tomto období srovnávání pahorků a vyplňování dolin podívat pod nohy, jestli náhodou nestojíme v nějakém nerdovském bahýnku či blátě.
Pak by totiž mohl výsledek našeho adventního snažení být od Božího ideálu vzdálen třeba i tolik jako nerdovský adventní věnec (viz obrázek) od adventního věnce běžného.
Tak ať nám ten věnec
letošního adventního snažení
je uznán za hezký!
Žárovka a kalhoty
Kdo se podíval na chebský oltářní obraz kritickým pohledem realisty, již se nedočkavě hlásí, až mu dáme slovo. Ano, máte pravdu, ta žárovka ve večeřadle. K Edisonovi zbývala tehdy lidstvu asi delší cesta než od Abraháma k Ježíšovi. No a potom přijdou na řadu kalhoty a možná i brýle...
Tak hezky po řadě. Určitě byste po vhození pátracích sítí do správného místa internetového moře brzy ulovili Daniela Ladmana. Nemusíte mít ani moc štěstí, aby se vám v síti mrskal webový sajt http://www.ladman.cz/. Tento umělec se dopracoval z dávného Dikobrazu až k oltářním freskám. Na jeho stránkách jsme zjistili, že namaloval ještě kouzelného svatého Františka s ptáčkem, výmluvně nemluvnou scénu Zvěstování a krásně vzhůru zahleděného svatého Jana pod křížem. Kdyby někomu mistr učaroval natolik, že by chtěl mít od něho něco doma a nechce vydrancovat peněženku či nemá co drancovat, může zapátrat v knihkupectvích, kde třeba najde některý z jeho vystřihovacích betlémů. Ten malý v ceně 19 Kč je ideální dárek, který s rozhodnutím všemohoucího Boha, strávit svou první noc na této zemi téměř pod širákem, rozhodně hodně rezonuje.
No a ta žárovka? To nechme zatím bokem. Všimněme si těch kalhot, které mají na sobě apoštolové. I Petr v lodi se svým výmluvně nakročeným chodidlem. Je docela zábavné sledovat, jak se překladatelé trápí se sedmým veršem 21. kapitoly Janova evangelia. Decentně se nám snaží přiodít tu nahotu řeckého adjektiva gymnos. Správně v něm slyšíme slovo gymnasium, což je převzato z odznačení antických tělocvičen. Těm se tak říkalo proto, že tam sportovci cvičili nazí. Ano gymnos znamená nahý. I podle toho, co víme o způsobu tehdejšího rybolovu, to vypadá na to, že Petr byl v onen klíčový okamžik prostě v rouše Adamově. Outdoorový textilní průmysl nebyl v té době na takové výši, aby rybářům nabídl něco pohodlnějšího.
Kdo se podíval na chebský oltářní obraz kritickým pohledem realisty, již se nedočkavě hlásí, až mu dáme slovo. Ano, máte pravdu, ta žárovka ve večeřadle. K Edisonovi zbývala tehdy lidstvu asi delší cesta než od Abraháma k Ježíšovi. No a potom přijdou na řadu kalhoty a možná i brýle...
Tak hezky po řadě. Určitě byste po vhození pátracích sítí do správného místa internetového moře brzy ulovili Daniela Ladmana. Nemusíte mít ani moc štěstí, aby se vám v síti mrskal webový sajt http://www.ladman.cz/. Tento umělec se dopracoval z dávného Dikobrazu až k oltářním freskám. Na jeho stránkách jsme zjistili, že namaloval ještě kouzelného svatého Františka s ptáčkem, výmluvně nemluvnou scénu Zvěstování a krásně vzhůru zahleděného svatého Jana pod křížem. Kdyby někomu mistr učaroval natolik, že by chtěl mít od něho něco doma a nechce vydrancovat peněženku či nemá co drancovat, může zapátrat v knihkupectvích, kde třeba najde některý z jeho vystřihovacích betlémů. Ten malý v ceně 19 Kč je ideální dárek, který s rozhodnutím všemohoucího Boha, strávit svou první noc na této zemi téměř pod širákem, rozhodně hodně rezonuje.
No a ta žárovka? To nechme zatím bokem. Všimněme si těch kalhot, které mají na sobě apoštolové. I Petr v lodi se svým výmluvně nakročeným chodidlem. Je docela zábavné sledovat, jak se překladatelé trápí se sedmým veršem 21. kapitoly Janova evangelia. Decentně se nám snaží přiodít tu nahotu řeckého adjektiva gymnos. Správně v něm slyšíme slovo gymnasium, což je převzato z odznačení antických tělocvičen. Těm se tak říkalo proto, že tam sportovci cvičili nazí. Ano gymnos znamená nahý. I podle toho, co víme o způsobu tehdejšího rybolovu, to vypadá na to, že Petr byl v onen klíčový okamžik prostě v rouše Adamově. Outdoorový textilní průmysl nebyl v té době na takové výši, aby rybářům nabídl něco pohodlnějšího.
Ovšem realistické výjevy rybářských lodí osazených dvanácti nahými muži by mohly odvádět některé věřící od toho podstatného, co tato překrásná událost sděluje. Takže překladatelé nahotu slovně zaobalili, umělci přidali splývající nařasená roucha a zvídavé křesťanské duše dumají, kam se všechno to šatstvo uskladnilo, když se do lodi vytahovala síť plná ryb. Umělec Daniel Ladman zvolil kalhoty, někdy až přiléhavé leginy.
A to, že někdo nechat svítit žárovku ve večeřadle, je ve srovnání s tím už jen banalita, ne?
Jako vánoční a hodně zbožné přání
přinášíme upozornění na další pěkný obraz z mistrovy galerie.
Kéž bychom o vánocích aspoň na chvilku vypadali nějak tak.
Je to mystik.
A to, že někdo nechat svítit žárovku ve večeřadle, je ve srovnání s tím už jen banalita, ne?
Jako vánoční a hodně zbožné přání
přinášíme upozornění na další pěkný obraz z mistrovy galerie.
Kéž bychom o vánocích aspoň na chvilku vypadali nějak tak.
Je to mystik.
Dají se dobré zprávy koupit?
V čísle 67 jsme se ptali Kde ten patriarcha vězí? a vyhlíželi holubici dobrých zpráv v podobě televize Noe. Dáme se dohromady a zaplatíme si televizi dobrých zpráv. Tak to se nám možná povedlo víc, než jsme chtěli. Všecko je dobré, finanční situace není tíživá i když nás opustil největší sponzor Energeia a biskupové vyhlásili na televizi Noe plošnou sbírku. V posledních dnech nás opustil programový spolutvůrce TV Lux a my se radujeme, že si chce založit vlastní televizi. Ochotných a zkušených rukou máme přece všude dost.
A tak jsme si ani nevšimli, že ta naše bělounká a křehká holubička trochu zmohutněla, hezky se vybarvila a nerada se dělí o skrovnou hromadu potravy.
Vzhledem k tomu, že televizi Noe si platíme na dobré zprávy, tak ty špatné musí říct někdo jiný. Kdo se odhodlá říct: není to tak dobrý, vůbec to není moc dobrý...
 |
Milé poděkování našemu periodiku a vysvětlení k žárovce, kterým se vyjasňuje, proč nás ta žárovka tak magicky přitahovala ... |
děkuji za příznivé přijetí mého oltáře a obrázků. Pokud jde o žárovku, může to světlo znamenat též boží oko (trojúhelník a oko). Jsem rád, že právě v Brně jsou mé stránky, protože Vystřihovací Betlémy a několik knih jsem ilustroval pro brněnské nakladatelství Cesta. Přeji Vám štastný a požehnaný rok.
Daniel Ladman
