Bez Javascriptu to nepůjde ;-)

Schizofrenní

Sedí farník na židli
dumá jít či nejít-li
stavět cely, celičky
co nám drásaj dušičky.

Grafiti. Přátelé, takhle odbývat evangelizaci, to by se nemělo. Pokud jezdíte hromadnou dopravou přes Komín, určitě jste si všimli, že na jeden prázdný bilbórd někdo nastříkal tato dvě slova. Na to, jak je to závažné sdělení, to skutečně odbyl. Jenom černou barvou, graficky nic moc a ještě s pravopisnou chybou. Když řeknu Ježíš přijde, zní ti jako by měl přijít každou chvilku. Když tam ale napíšu příjde, zní to jako, že někdy možná příjde, neví se, kdy a možná vůbec nepřijde.

Takže, když už si myslíme, že by se radostná zvěst měla hlásat i po bilbórdech, zdech a mostem, musíme si s tím dát trochu práci. Doma si své sdělení namalovat nanečisto. Gumovat a překreslovat, až to bude opravdu důstojné. Pak si udělat třeba i šablonu, nakoupit barvy. To nebude zadarmo. A pak se do toho dát. A počítat s tím, že možná příjdou i policajti. Náš stařičký grafik si netroufá na zgrafitizování tak vznešené myšlenky, ale pokusil se vám předvést, jak by se vyrovnal s logem Oka.

Kancionály rozebrány. Nejsme si jisti, co způsobilo zhroucení brněnského kancionálového trhu. Zda to byla výzva našeho biskupa, či článek v naší 10. V prvním případě klobouk dolů před poslušností diecézanů. V druhém případě smekáme sami před sebou, jak jsme vlivní, ó! Vzhledem k tomu, že je i nedostatek jiných náboženských hudebnin, jako třeba žalmů, bude to, žel asi ta první možnost. Začátkem března má být dotisk, tak si to nenechte ujít, příště už v tomto tisíciletí asi kancionály nevyjdou.

Sněm. Už dlouho jsme se nevěnovali sněmu. Naposled v Oku číslo 4. Dnes to napravíme. V dokumentu Příprava a průběh plenárního sněmu katolické církve se píše:

V přípravném procesu sebezpytování je třeba umět si klást otázky. Na jejich odpovědi bude také záležet úspěšnost sněmovního procesu. Budeme si klást mimo jiné otázky: Co nás v církvi netěší a Co nás v církvi naplňuje radostí. Nebudeme se ptát pouze po potřebách, ale také po impulsech a návrzích na řešení problémů. Při tomto hledání bude třeba rozlišovat mezi aktuálními a dlouhodobými záležitostmi. Avšak na všechny je třeba hledat odpověď a nevyhýbat se nepříjemným otázkám.

Což nás příjemně překvapilo, protože tomu se zrovna v našem obdivně kritickém občasníku věnujeme. Takže jsme vlastně takový docela správný internetový sněmovní kroužek, jenom splašit nějakého toho animátora.

Soutěž. Kdo by si rád zase zasoutěžil, má možnost. Tentokrát ti, kteří se točí o něco blíže oltáři budou mít před ostatními náskok zcela zanedbatelný. Několik málo setin sekundy. Všichni určitě víme, kdy se při mši svaté vzývají různí svaté. A taky svaté, třeba Agáta, Lucie nebo Anežka. Ale co tak Alena nebo Božena? Kdo první dá vědět redakci, kde zaslechl zmínit tato jména, má naději, že bude vyceněn.

Oko je tu! Tuto zprávičku můžete od nějakého dobráka dostat elektronickou poštou vždy, když se objeví nové číslo. Stačí si napsat na náš e-mail. To víte, jsme občasník, a navíc amatérský s klesající kvalitou a prodlužující se periodou, takže se vám to může hodit, hlavně někdy v budoucnu, až budeme konvergovat k nule.

Zároveň vyzýváme technicky zdatné čtenáře, aby nám zkusili zjistit, zda by se na displeji pro zobrazování čísel písní nemohlo ve vhodný okamžik rozsvítit něco jako OHO, větší přiblížení k názvu našeho plátku od této techniky očekávat asi nelze, což by bylo signálem i pro naše disketové a papírové čtenáře, že se mají po něčem pídit.

Blahoslavení chudí duchem začínalo dnešní evangelium. A k tomu se výborně hodí moudrost, kterou jsem pro vás opsali, jako leccos v tomto opčasníku z jednoho moc pěkného kalendáře:

TEN, KDO PO NIČEM NETOUŽÍ, ALE TAKY PRO SEBE NIC NECHCE, TEN SI JISTĚ HODNĚ ZASLOUŽÍ, A TOMU PAK SE ŽIJE TAKY LEHCE. ALE JÁ JÍM, ŽE ZROVNA TOHLE JDE HROZNĚ TĚŽCE.