After 3 years

I am not sure, whether to write here, when my barefoot running is nowadays rather symbolic. But let's start from the beginning.

Having kept my last year's resolution I thought what to do next? What's the true reason of my running? And I found that I was approaching my target from another direction... At first due to my knee problems I oriented myself on barefoot running with which my knees did not protest.

But then I found that even shod I can run my 6K on several succesive days. And moreover, without this hurting calves fatigue, which could be cured only by one or two days' rest.

At the end of March I started the test of everyday running. 6K daily. Shod. The result was 100 days! I never dreamed to be so good in the days of my youth. At that time I run only twice a week 5K.

December, 23 2014

Po třech letech

Tak si říkám, jestli sem mám vlastně psát? Běhám, ale toho běhu naboso je poskrovnu. Ale hezky od začátku.

Po splněném novoročním předsevzetí z loňska jsem si říkal jak dál? Proč vlastně běhám? A zjišťuji, že se vlastně prvotnímu cíli blížím z jiné strany, než jsem čekal.

Kvůli počátečním problémům s koleny jsem se upnul na běh naboso a snažil se postupně přidávat, abych na něho časem přešel výhradně. Najednou však zjišťuji, že mě kolena už nebolí, i když naboso běhám jen symbolicky. A dokonce jsem se zbavil takové té bolestné únavy v lýtkách, na kterou neplatilo nic jiného než jeden nebo dva dny odpočinku.

A tak jsem na jaře udělal pokus, kolik dní po sobě vydržím běhat v současných krosových botách. No a s překvapením jsem to dotáhl na 100 dní. Denně cca 6K. Takovou kondici jsem neměl ani za mlada. Tehdy jsem běhal maximálně dvakrát do týdne.

23.12.2014

After more than 2 years

I am running again. I am very gratefull for it. I am running very carefully, only 5-6K. The greatest loss is in the area of barefoot running. I dont want to quit it completely, although my knees are quite good now, so one argument for barefoot running is weak. I am adding barefoot running very carefully to my load, max. 1/3 of the whole volume. Last year I refused the invitation to a worldwide elite barefoot running club being afraid of injury. I think it was a good decesion. I was able to injure even myself ;-)

By the way, the leader of the club, who used to run for me incredable distances barefoot, get seriously injured too (by hard stepping on a stone hidden in the depth of a wood trail). Nowadays he plans to quit barefoot running totally. It's clear that you cannot change something, which lasted decades, during several month. Now my realistic expectation says 2-3 years. I will lengthen my runs very carefully, after profoung consultation with my body. My new year's resolution included no participation in any organized race.

May, 13 2013

Po více než dvou letech

zase běhám. Jsem za to velmi vděčný. Jsem opatrný, běhám 5-6K. Nejvíce jsem asi ztratil v oblasti běhání naboso. Nechci se ho úplně vzdát, i když momentálně kolena nezlobí a tím opadl jeden z argumentů pro bosý běh. A tak ho přidávám velmi opatrně, maximálně 1/3 celkového objemu. Loni jsem odmítl pozvánku do jakéhosi světového klubu elitních bosoběžců z obavy, že by mě někdo mohl přimět k výkonu, na který mé tělo nemám. Asi jsem dobře udělal. A zranil jsem se stejně i bez toho. Útěchou mi může být, že i sám organizátor, který tenkrát běhal naboso nepředstavitelné vzdálenosti, se sám tvrdým došlapem na kámen skrytý v lesní cestě zranil natolik, že nyní chce běhu naboso úplně nechat. Je tedy vidět, že přechod od něčeho, na co si tělo zvykalo desítky let, se nedá zvládnout za tři měsíce. Momentálně počítám, že hodnotit budu zhruba za rok. Prodlužovat vzdálenost budu velice opatrně po důkladné konzultaci se svým tělem. Novoročním předsevzetím jsem si zakázal účast na jakémkoli závodu ...

13.5.2013

Eighteen months later

Man proposes, God disposes. Loooking back at the three past months, I must admit that I had not expected such an evolution even in my wildest dream. What I do expected was to run 10K barefoot with ease, secrectly hoping that even a bit more or perhaps on concrete surfaces, too. But then the calf injury happened. The worst were the first few days without running. It was a torture. But then I found replacements: biking, paddling, swimming. It does not mean that I did not try to find, why this happened. Why such a promising process has been interrupted? Especially because I think that nothing in our world happens without a reason. Some presently unexplicable things would serve as a background for a future story. But what a story?

After three months of resting, slow starting, relapsing and slowly beginning again I can see that something great has happened and I am grateful for it to my Great Coach. Not being able to run I went quite often to have a swim. I liked swimming outdoors, I was able to swim quite a distance using the breast stroke, but my crawl was very poor. After three strokes the lack of oxygen interrupted me and when attemping the proper head position my nose was painfully flooded with water. And I returned to my optimized breast stroke. More a year ago I have read about Total Immersion Swimming and now I had the opportunity to practice it kind of consistently.

What's the result? I can now crawl 450m with some breaks for orientation. I can get the water from my nose, I breathe just above the water surface and something happens also to my peculiar kick. What is nice compared to running practice is the fact that nearly every of my swimming lessons brought some noticeable improvement.

And now when the outdoor swimming may not be longer sustainable, I am trying to return to running. The greatest loss suffered my barefoot running.

September, 3 2012

Po osmnácti měsících

Člověk míní, Pán Bůh mění. Když se ohlédnu tři měsíce nazpět, tak musím přiznat, že s takovým průběhem mé běžecké kariéry jsem nepočítal ani v nejdivočejším snu. Měl jsem představu, že tento podzim budu naboso hravě běhat 10K. Možná i choval tajnou naději, že bych tak zvládl o něco víc nebo třeba i na tvrdém povrchu. Ale přišlo zranění a s ním i vystřízlivění. Nejhorší je těch prvních pár dní neběhání. To je trýzeň. Pak si člověk najde náhradu. Kolo, pádlování, plavání. Ale to neznamená, že se neptá, proč k něčemu takovému došlo. Proč se měl zastavit tak nadějný proces. Zvláště, když je přesvědčen, že nic na světě se neděje jen tak. Některé momentálně nepochopitelné události bývají předehrou něčeho většího. Ale čeho?

A po třech měsících odpočinku a pomalého začínání a recidívy a znovu pomalého začínání musím říct, že jistý záměr svého Velkého Trenéra vidím. Nemožnost běhat mě totiž přivedla k plavání. Plaval jsem vždycky rád, vydržel celkem dlouho, uměl plavat prsa s dýcháním do vody, ale ale už dávno jsem toužil vylepšit svůj ubohý kraul metodou Total Immersion. Tak ubohý, že po pár záběrech se mi začalo nedostávat dechu a při pokusech o správnou polohu hlavy mi brzy bolestně nateklo do nosu. A tak jsem se vždycky rychle vrátil ke svému osvědčenému stylu, což byla celkem úsporná a rychlá kombinace prsou a ouška s dýcháním těsně kolem hladiny.

Ted se mi naskytla příležitost. A na sklonku léta musím říct, že pokrok bych docela velký. Kraulem uplavu, s pár přestávkami na zorientování, klidně i 450m. Vodu z nosu umím vypudit, i když se mi tam nějaká dostane. Nadechnu se těsně nad hladinou a začínám mít pocit, že bych mohl zefektivnit i svůj svérázný kop nohou. Moc pěkné na tom bylo, že na rozdíl od běhu jsem pokaždé zakusil malé zlepšení. A do toho pomaloučku přidávám běh. Zdá se, že největší ztráty jsem utrpěl v oblasti běhání naboso.

3.8.2012

somewhere here it has happened

tady někde se to stalo

Fifteen months later

The end of May. Beautiful humid spring. It's nice to see how my barefoot kilometers per month rise. I had been afraid that I would lose all my achievements during the winter. But nothing of that kind happened. My January sum was 36K, February 39K. In March it was already 106K and in April 136K. My longest barefoot run 11K. Sometimes I felt excelently, sometimes not so good. I kept listening to my body. I got an invitation to the Elite Barefoot Runners club, but I did not join being afraid of being taken by the group enthusiasm and stop hearing the voice of my body.

And during this reasonable and hopeful training someting happend. Disaster! Once, running along a meadow I felt a sharp pain somewhere deep in my calf. I have never met such a pain before. The following 2K did not brought any relief. Next day I nearly could not walk. When nothing healed after ten days, I visited a surgeon. A sono investigation showed a small haemorrhage and some torn fibres. Six weeks without runnning! I nearly passed out. The worst withdrawal syndrom lasted 10 days.

But why? Why that happened? The run was very mild, but I must admit not very comfortable. I felt something like not elastic enough. The weather quite hot. The day before I run 10K in NB Minimus to give some rest to my soles. And two days before that I had a morning run, which is unsual with me. I felt unplesantly cold running barefoot in the morning dew. The total impression of this run was very negative. It seems that here may be the origin of my later injury.

May, 20 2012

Po patnácti měsících

Konec května. Nádherné vlhké jaro. Moje kilometry uběhnuté naboso utěšeně přibývaly. Obávaný zimní výpadek, během kterého bych všechno natrénované zase pozbyl se nekonal. V lednu je mi podařilo zaběhnout 36, v únoru 39 kilometrů naboso. V březnu už to bylo 106 a v dubnu 136. Nejdelší běh naboso byl 11km. Někdy se mi běželo výborně, jindy to bylo horší. Stále jsem naslouchal svému tělu. Dokonce jsem odolal několikerým pozvánkám do klubu Elite Barefoot Runners. Nebyl jsem si jist, zda bych se nedal nezdravě strnout nadšením skupiny.

Uprostřed toho celkem uvážlivého trénování se najednou stala katastrofa. Běžím po louce a najednou v hloubi levého lýtka ucítím bolest, s jakou jsem se ještě nesetkal. Uběhl jsem s tím ještě asi 2km, ale bolest nepolevila. Další den jsem samozřejmě stěží chodil. Když se mi to nespravilo do deseti dnů zašel jsem k lékaři a dozvěděl se, že došlo k natržení vláken v lýtkovém svalu s malým výronem. Šest týdnů neběhat! Myslel jsem, že omdlím! Nejhorší běžecký absťák trval asi deset dní.

No jo, ale proč? Proč se to stalo? Byl to velmi mírný běh, možná jsem nebyl úplně uvolněný. Po vyběhnutí jsem se cítil málo pružně. Bylo dost horko. Zranění se ale chystalo zřejmě už při předchozích bězích. Den předtím byl asi 10km běh v NB Minimus, abych dal trochu oddechu chodidlům. Dva dny předtím byl ranní běh, při kterém mě nepříjemně záblo v ranní rose a Celkový dojem po doběhu byl výrazně negativní. Vypadá to, že se už tehdy něco načalo.

20.5.2012

Tenth month (D+10 months)

December. This month's task had been planned to preserve what I had learned in barefoot running. I was quite humble as for my cold resistence. Two years ago I have been diagnosed so called Raynaud's phenomenon. Therefore my December plans were very modest.

But the weather was extremaly pleasant for my barefoot running. The December this year was balmy. Mostly mud instead of snow. The earth was cold, but I was able to cover more barefoot kilometers than I did in November. Just the first December day was so challenging that I couldn't help to try whether I was still able to run 5K barefoot. Proved.

Several times I run 1-2 K on snow. Quite good. At the end of the month I caught a bit of cold, but not caused by and without influence on my barefoot running. 10th month (December 2011)
total: barefoot 59 of 126 K, average BF run 2.95K

Desátý měsíc (D+10 měsíců)

Prosinec. Tento měsíc jsme měl nějak přežívat. Nedělám si žádné iluze o své odolnosti chladu. Asi před dvěma lety mi dokonce našli Raynaudův syndrom, takže žádné bohatýrské plány na tento zimní měsíc jsem nedělal. Jak se ale ukázalo, nebyly ani příliš potřeba. Prosinec byl milý, přívětivý víceméně blátivý měsíc, kdy to sice od země záblo, ale nakonec jsem toho uběhl naboso více než v listopadu. Hned první prosincový den bylo tak příznivé počasí, že jsem si musel vyzkoušet, zda ještě pořád uběhnu BF 5K. Uběhl.

Koncem měsíce se objevila lehká rýma. Určitě nesouvisela s touto aktivitou a také ji nijak neomezila. Párkrát jsem se proběhl i po sněhu. Ty 1-2km se daly docela vydržet. Drobné kroupy byly o trochu méně příjemné.

10.měsíc (prosinec 2011) celkem:
naboso 59 ze 126 km, průměrně 2.95 km naboso

Nineth month (D+9 months)

We have November. I was curiuous what changes would November bring to my barefoot running. There was no wishful thinking that with decreasing temperature I will be able to keep the 5K average for a single barefoot run. Moreover, with the winter time change I run always in the dark. The running oval (in the next column) looked so nice only at one Sunday noon.

But in the end the November was quite pleasant. Sometimes it was freezing outside and my soles could make only 1-2K barefoot, but there were also days when it was possible to run, after warming up shod, 3K without special endurance effort.

The principal limitation is that my soles partly freeze. Some areas on them or some fingers become numb with cold and when striking them they appear as something foreign there. My calves are quite good, a bit tight. This month I started running in my new Inov8 shoes where the heel elevation is only 6mm which can produce some strain too. My running takes place on evenings when it's already too dark for wood tracks. So I circle along the athletics track watching the sky, stars or moon, listening to my body and contemplating the miracle of creation.

9th month (November 2011)
total: barefoot 51 of 140 K, average BF run 2.4K

Devátý měsíc (D+9 měsíců)

A je tu listopad. Tento měsíc musí přínést v běhání naboso podstatné změny. Nedělal jsem si iluze, že při klesajících teplotách udržím průměr 5K na jeden běh. Navíc se změnou času na zimní běhám téměř vždy už za tmy. Tak hezky vypadá ovál, když jsem se tam vypravil jednou v neděli v poledne jen fotit.

Nakonec byl listopad docela přívětivý, někdy sice už docela mrzlo a má chodidla to vydržela 1-2K, ale pak přišly i teplejší dny, kdy se po zahřátí v botách daly uběhnout i 3K naboso.

Hlavním omezením je, že se nějak prochladí chodidla ze spodu a při došlapu jako by byla cítil tvrdá místa. Nevím, zda se to časem poddá, spíš myslím, že ne. Lýtka jsou celkem v pohodě, i když by mohla být uvolněnější. Běhám ale v lehoučkých Inov8 botách, což se vlastně taky změna a na lýtka uvyklá botě se zvýšenou patou zvýčená námaha. Večer, kdy se dostanu k běhu, bývá už taková tma, že se do lesa nedá. A tak většinou kroužím na oválu, pozoruji temnou oblohu, měsíc nebo hvězdy naslouchám svému tělu a medituji o zázraku stvoření.

Když jsem si obul běžné zimní boty s podpatkem zn.Rieker, které jsem loňskou zimu považoval za velice pohodlné, zjistil jsem, že mi ten podpatek jaksi překáží, takže něco se změnilo ...

9.měsíc (listopad 2011) celkem:
naboso 51 ze 140 km, průměrně 2.4 km naboso

Eighth month (D+8 months)

It was clear that this month will end my careless barefoot running without T-shirt. Really, without T-skirt was it not possible, but barefoot I came through this month in the whole extent.

My calves are quite comfortable even after 5K. A bit tought. I am able to cover all my daily need running barefoot. My terrains are low cut meadows, tartan and even pavement and asphalt. In autumn woods is it sometimes a bit hard. There is a lot of paintful little berries and cones on the ground. But a dusk run on a tufty meadow was a greater pleasure than running there shod.

On Oct, 20th I became a barefoot runner! Why? Because on that day I happened to be in a small village near a long-time private uphill track, that I didn't expected to run anymore. Formally dressed. And now came the great advantage of BF - you can run without any equipment. I found an old tracksuit in the trunk of my car, took off my shoes and started to the woods. With no problems I followed the old track. And the way downhill through tufty meadow I was surprised how elastic my run was. The hardest task was left for my soles, it was really quite cold. But my heart was warm :-)

8th month (October 2011)
total: barefoot 132 of 175 K, average BF run 5K

Osmý měsíc (D+8 měsíců)

V tomto měsíci jsem už pocítil, že může přijít zima, které asi nebudu moct odolávat. Definitivně asi pro letošek skončilo běhání bez trička. Na druhé straně jsem mohl i tento měsíc plně využít pro běh naboso.
Lýtka jsou celkem v pohodě, i když by mohla být uvolněnější. Svou denní potřebu mohu pokrýt už během naboso úplně. Ty kilometry navíc jsou většinou režie na dopravu na vhodné místo. Běhám po posečené louce, tartanu a kupodivu i po asfaltovém chodníku to odpéruji. V podzimním lese je to horší. Všude plno různých bobulek, které čekají na trochu vlhčí počasí, aby zmizely v blátě lesních cest.

20.října jsem se stal bosým běžcem!
Proč? Protože ten den jsem se ocitl naprosto nevybaven na běhání (oblek, kravata) v místech, kde jsem před mnoha lety běhával takový svůj soukromý běh do vrchu. Na Valašsku bylo sice tou dobou už docela chladno, ale vlhké louky mě lákaly zkusit kondici na trati, se kterou jsem se už kdysi v duchu rozloučil, protože takové stoupání bych nevydýchal. V kufru auta jsem našel nějaké šusťáky a větrovku, vyzul boty a vyrazil. Běh to byl krásný, i když chodidla trochu zápasila s nízkou teplotou. Vyběhl jsem bez problémů i místo, kde se mě nedostával dech i za mlada. A cestou dolů po travnaté louce jsem zažíval přímo potěšení z pružnosti dopadu a pocit bezpečí, který v botách v takových chvílích nikdy nemám. V takovém rozpoložení není problém ani párkrát prorazit kopřivami. ;-)

8.měsíc (říjen 2011) celkem:
naboso 132 ze 175 km, průměrně 5 km naboso

Seventh month (D+7 months)

My plan for this month was to approach a bit to the final goal of my efforts, namely to be able to run all my running load barefoot. For this month I planned to move from 2-3K runs somewhere to 3-4K ones.

Surprisingly I returned to the oval and soon I found, that I am able to run even more. Several times I made there 5K. My soles are ok, only the calves are a bit tough. When running at a higher pace, the calves are more comfortable.

I must confess that although standing at the edge of being able to run barefoot all my daily load, I bought a pair of Inov8 shoes. Once more a marvelous feeling of light feet and increased stability compared with my old New Balance 768 shoes. But I hope that at most I will do without them ...

This month was very successful, I reached more that expected, twice even 6K barefoot.

7th month (September 2011)
total: barefoot 92 of 160 K, , average BF run 4K

Sedmý měsíc (D+7 měsíců)

Tento měsíc jsem měl v plánu posunout hranici mého běhu naboso z 2-3K někam mezi 3K a 4K. Šlo to překvapivě hladce. Tedy v příhodném terénu, kterým momentálně je tartanová dráha školního oválu nebo travnatá cesta po louce. Na oválu jsem dosáhl na 5K, měkdy dokonce i 6.K Chodidla byla v pohodě, limitujícím faktorem byla tuhá lýtka. Běh ve vyšší frekvenci byl kupodivu pro ně o něco příjemnější. I při běhu po louce s různými drobnými nerovnostmi se zdá, že je lepší běžet vyšší frekvencí. Každý došlap není pak pro celkovou stabilitu běhu tak klíčový a nebezpečí zranění je zřejmě menší.

Zdánlivě nelogicky jsem v tento moment nahradil své staré newbalancky 768 novýma minimalistickýma botkama Inov8. Opět nádherný zážitek lehounkého běhu a pocit vyšší stability. Blíží se chladnější období a tak kdoví, jak dlouho to naboso půjde.

Koncem měsíce se zdá, že bych mohl v příhodném terénu (tartan nebo travnatá cesta) běhat 5K i každý den. Na mých oblíbených lesních cestách to je někdy horší, když třeba jinak příjemné vlhké bláto uschne na kámen nebo ze stromů popadají různé větvičky a bobule.

7.měsíc (září 2011) celkem:
naboso 92 ze 160 km, průměrně naboso 4 km

Sixth month (D+6 months)

I was curious what will this month add to my barefoot running progress. I needed something measurable, comparable. Therefore I decided to try barefoot running everyday. Not all my running done barefoot, but 2-3 km every day. During the past months it was already possible, but after few barefoot running days my soles asked for a rest.

What was the result? Quite good. After six months of training I am able to run barefoot daily. My calves do not need rest anymore. My strike is softer. At the end of the month I tried pavement, which I tried to avoid up to now, and was surprised how pleasant and soft it was. Something has really changed in my feet. I felt like professor Lieberman running on his among barefoot runners certaintly well known video.

6th month (August 2011)
total: barefoot 72 K, totally 130 K

Šestý měsíc (D+6 měsíců)

Na šestý měsíc jsem byl dost zvědavý. Když jsem začínal, myslel jsem si, že můj přechod k BF bude hotov tak koncem třetího měsíce. Samozřejmě nebyl. Smířil jsem se tedy s tím, že přechod k běhání naboso může být hodně dlouhý. Tento měsíc jsem potřeboval něco měřitelného, na čem by byl vidět aspoň nějaký pokrok. Rozhodl jsem se proto zkusit, jestli by se naboso dalo běhat každý den. Bez přílišného prodlužování vzdálenosti. Což zatím dosud sice šlo pár dnů také, ale pak musela následovat delší regenerace chodidel.

A jak jsem dopadl? Celkem příjemné překvapení. Po šesti měsících snažení jsem schopen běhat naboso každý den 2-3 km. Nemusím nechávat během těch 2-3 km odpočívat lýtka, protože došlap je měkčí. Koncem měsíce jsem překvapivě zjistil, jak pěkně se mi běží po zámkové dlažbě nebo hladkém asfaltu, čemuž jsem se zatím vyhýbal. Cítil jsem se skoro, jako profesor Lieberman na známém videu.

6.měsíc (srpen 2011) celkem:
naboso 72 km, celkem 130 km

Fifth month (D+120)

I have expected to be more perfect barefoot runner at the beginning of the fifth month. My soles are still not capable of running barefoot more than each other day. May be even this is to much. I had two weeks holiday and wanted to run more frequently without making my soles too sore. Therefore I combined barefoot running with running in huaraches.

I was suprized that for such small distances are my hand made huaraches quite comfortable. Especially for running on the meadows are the huaraches very good.

5th month total: barefoot 15 K, huaraches 28 K

Pátý měsíc (D+120)

Musím přiznat, že když jsem před čtyřmi měsíci začínal, čekal jsem, že touto dobou už budu běhat naboso bez problémů. Situace je ovšem taková, že má chodidla jsou stále dost citlivá, takže mohu běhat nejvýš obden. I tak má někdy problém, když některou zátěž trochu přeženu, tak si chodidla neodpočnou ani tak.
Měl jsem dva týdny dovolené a tak jsem měl k běhání více příležitostí. Abych to zvládl, kombinoval jsem běh naboso s během v huaraches. Byl jsem překvapen, že na moje krátké vzdálenosti - 2 až 3 km - byly velmi pohodlné, dobře seděly na noze a nikde mě nedřely.

5.měsíc celkem: naboso 15 km, v huaraches 28 km

Huaraches continued

I would not like to replace barefoot running by huaraches, I only would like to test the marvellous simple shoes on real trails. This time it was a nice meadow, partly freshly mowned. Huaraches were perfect for cca 2.7K

You are not so afraid to step into grass and your feet feel very light. The expected problem with the thong between the first toes did not occur.

Huaraches - pokračování

Nerad bych nahradil běh naboso během v sandálách, byt tak jednooduchých. Chtěl jsem jen otestovat tuto úžasně prostou obuv v reálném terénu. Tentokrát to byla krásná louka podél řeky, místy čerstvě pokosená, místy vzrostlejší. Huaraches byly perfektní na vzdálenost asi 2,7 km.

Nebojíš se tolik, na co v trávě stoupneš a tvé nohy jsou lehké. Očekával jsem, že bude dělat potíže řemínek mezi prsty, ale žádný takový problém se neobjevil.

bfbook50reasons — nice reading about how your foot works, about what your shoes are doing to you, and how to come over myths and obstacles on your barefoot path

Month four (D + 3 months)

What's the main restriction in my BF running in the fourth month of training? I can run nearly 4K barefoot. Even twice with only one day in between. But thereafter, though I have no blisters, I feel something very sensible inside my soles. A one more day rest, even running (carefully, barefoot like) shod, is the best solution. Longly sustainable is 2K each other day.

And my calves? Not completly comfortable, but quite good. The reason may be, that I'm trying to use now more my whole arch when landing down. It seems that the natural cushoning is a bit softer.

4th month total: 32K

Čtvrtý měsíc (D + 3 měsíce)

Co je hlavní překážkou mého běhání naboso ve čtvrtém měsíci? Někdy uběhnu i 4 km. Dokonce i dvakrát po sobě s jednodenní přestávkou. Ale potom cítím, že není něco v pořádku. Nemám sice puchýře, ale cítím něco citlivého v hloubce svých chodidel. Nejlepší je pak den odpočinku, třeba i mírnější běh jen v botách. Dlouhodobě vydržím nejvýš 2 km každý druhý den.

A moje lýtka? Ne úplná pohoda, ale docela dobré. Důvodem může být to, že se při došlapu snažím využívat více celou klenbu nohy. Zdá se, že přirozené odpružení nohou se lehce zlepšilo.

4. měsíc celkem: 32 km

Huaraches

This is my pair of "invisible shows". I hope I would not need them in the future (after becomming a real barefoot runner) that much as the Tarahumara runners did, because of sharp stones on their Copper Canyon paths. I just wanted to share their experience. The first impression was something not too pleasant under my first two toes. After reducing the size of the knot under the toe hole to the half , it was surprisingly easy the run my first 1km in those home made shoes. When tied tightly enough around the ankle, the huaraches fit the feet more than expected. No sore spots.

Toto jsou mé vlastnoručně vyrobené "neviditelné boty". Doufám sice, že je v budoucnu, až se snanu opravdovým běžcem naboso, nebudu potřebovat tolik jako Tarahumarové, protože na našich cestách je přece jen podstatně méně ostrého kamení než na horských stezkách Copper kaňonu v Sierra Madre. Jenom jsem chtěl okusit tuto dávnou jednoduchost. První pocit nebyl úplně nejpříjemnější, uzel pod palcem dost tlačil. Ovšem poté, co jsem jeho velikost podélným roztřižením zredukoval na polovinu, bylo překvapivě snadné v nich uběhnout bez jakékoli újmy první kilometr. Když se celkem pevně uvážou, drží a noze víc, než jsem očekával. A nikde nedřou.

Third month ( D+60 )

Nice warm evening at the end of May. I am capable to run 3K of my 7K barefoot. (But not every day, perhaps even not every other day) No tough calves. Pleasure of sweating without T-shirt.

3rd months total: 28.2K

Třetí měsíc ( D+60 )

Pěkný teplý večer na konci května. Naboso uběhnu asi 3 km z dnešních 7 km. Ale samozřejmě ne každý den, dokonce ani každý druhý. Ale netuhnou mi lýtka. Potím se bez trička a vychutnám pradávný klimatizační mechanizmus, díky kterého jsem možná nezemřeli při lovu na afraických savanách hlady.
3.měsíc celkem: 28.2 km

Warning ( D+40 )

During the final shod phase of my running, I was not fully concentrated and I was very close a disaster. I nearly twisted my right ankle. Quite paintfull, a bit of swelling, but it did not prevent me from my runs. Running barefoot, I never felt the faintest indication of it. Running shod, I have had in the past several rather unpleasant ankle injuries, which disabled me for running usally for weeks. Hightime to change to barefoot!

Na konci dnešního běhu, kdy už jsem už běžel v botách, jsem nedával dost pozor a jen o vlásek minul katastrofu. Špatně jsem došlápl a málem jsem si vyvrknul kotník na pravé noze. Docela to bolelo, ale naštěstí z toho byl jen mírný otok a dalšímu běhání to nevadilo. V minulosti jsem podobných zranění měl několik. Zřejmě díky dobře odpruženým botám, které umožňovaly dlouhý krok s dopadem na patu.

Nejvyšší čas přejít k běhu naboso, kde jsem zatím necítil ani náznak takového nebezpečí!

roots and stones on the trail — very nice to run through
such places at higher pace

Chasing a cyclist ( D+30 ) Stíhání cyklisty ( D+30 )

There is a nice path along the river. Although my calves are getting tired very soon (300m), I enjoyed some very nice series with higher pace frequency over tree roots and stones. I was almost chasing a young cyclist on one of these places.

Jednou z mých tras je pěkná pěšinka kolem řeky. I když se má lýtka unaví už asi po 300 metrech, přesto jsem si vychutnal několik úseků rychlejším tempem přes kořeny stromů a kameny. Byl jsem překvapen, jak se mi snadno mezi těmi překážkami kličkovalo. Téměř jsem stíhal jednoho cyklistu, který mě předjel.

jako ptak — feeling like a bird when running down here

Feeling several years younger ( D+16 ) Dnes jsem omládl o několik let ( D+16 )

My first lap on a wood trail. Great day! My soles are quite sensible and therefore I am striking on my forefoot. My calves get tired very soon (200-300m). But I feel marvellous, especially when running up and down hills. I am suprised how "handy" are my feet beeing unshod. I feel like a bird and several years younger.

Dnes jsem zažil velký den. Moje první kolečko naboso v lese. Chodidla jsou samozřejmě dost citlivá a klenba netrénovaná, takže našlapuji dost na špičku. Proto se mi dost brzy unaví lýtka. Ale ty krátké chvíle mezitím jsou nádherné. Zvláště běh s kopce a následně do protisvahu je nečekaným zážitkem. Nohy rychle vykmitávají různé nerovnosti. Jsou daleko "zručnější" než když jsou zavřené v botách. Cítím se jako pták. A o hezkých pár let mladší let mladší.

Day D

The last day in February was may barefoot running day D. The last of my 16 laps (250m) I made barefoot. I was surprised that the cold is not so bad as expected. After three months there will be the end of May. At that time could my barefoot running bring its first fruits. According to Michael Sandler's book. I select the neaerest possible estimate ;-)

Poslední únorový den byl mým Dnem D. Poslední ze 16 okruhů na oválu jsem zkusil naboso. Vůbec to nebylo špatné. Zima se dala snést. Začínám. Za tři měsíce je konec května. To bych na sobě, dle knížky Michaela Sandlera, mohl pocítit první ovoce mého snažení o běhání naboso. Samozřejmě se chytám těch nejdřívějších odhadů ;-)

The book (20.2.2011)Kniha (20.2.2011)

A very important day! I bought the Kindle version of the Christopher Mcdougall's book Born to run. I admire the Raramuri's. And Caballo Blanco. And the saying You don't stop runnning because you get old. You get old because you stop running. Let's try whether is there anything to save ...

Velice důležitý den! Koupil jsem si na Amazonu Kindle verzi knihy Born to run od Christophera Mcdougalla. Obdivuji indiány Raramuri. A Caballa Blanca. Hlavně mě oslovil výrok: Nepřestals běhat, protožes zestárnul, nýbrž zestárnuls, protožes přestal běhat.

Zkusme, jestli se dá ještě něco zachránit ...

Third wind (1.1.2011) Třetí dech (1.1.2011)

With my knees I was quite succesful. They are not bad. But my overall physical condition is poor. I cannot run my previous trail without slowing down to walk. My lungs did not catch. There is somethong like a stab on my breast. I am not catching the second wind. What I catch after half an hour of running I call the third wind. It's a very weak one. I decided to do something. Started by taking Max Joint Relief pills and running very, very, carefully on a high school oval on dark winter evenings.

Pokud jde o kolena, byl jsem úspěšný. Bolesti ustaly. Ale moje celková fyzická kondice je ubohá. Své dřívější tratě už nezaběhnu bez přechodů do chůze. Moje plíce nestíhají. Na hrudi cítím něco jako desku. Už nechytám druhý dech. To, co chytnu po půlhodině usilovného snažení, nazývám třetí dech. Je to dech velmi slabý, který nic moc nevydrží. Musím se sebou něco dělat. Začal jsem kloubní výživou Max Joint Relief. O temných zimních večerech se plížím opatrně po oválu blízkého stadionu.

Knee paint (D - 15 years)

Running along beautiful woodpaths without caring about speed, weather, mud and heart rate etc. is still a great pleasure to me. But my knees signal not only tiredness ...
I decided to reduce my running in order to spare my knees for the rest of my life. The decision might be wrong. Barefoot running could perhaps change the situation. But at that time I thought that more cushioning would help.

Běhat po krásných lesních cestách bez starostí o čas, rychlost, počasí, bláto a tepovou frekvenci je pro mě stále velkým požitkem. Ale do toho krásného pocitu úvavy po pěkném běhu se vkrádají jakési signály o únavě kolenou, které už tak příjemné nejsou ...
V zájmu rovnoměrného rozdělení běžeckých schopností pro zbytek života se rozhoduji redukovat své běhání. Toto rozhodnutí možná nebylo správné. Běhat naboso mi tehdy nepřišlo jako řešení. Spíše naopak jsem se snažil si kupovat více a více odpružené boty.

Born to run (D-61 years) Zrozen k běhu (D-61 let)

Sixty one years ago I was born to run. I was born barefoot ;-) . But very soon I was absorbed by the shod world. For nearly twenty years I never thought about running more than 1 mile. But thereafter I found pleasure in running and became a runner, although I never run more then 10K ... I do not dream about running a marathon. Really? More precisely I do not plan it. My countryman Emil Zatopek said: We are different, in essence, from other men. If you want to win something, run 100 meters. If you want to experience something, run a marathon. My runner's joy would emerge already at 3-5K. I cannot imagine it being greater after four hours of my marathon stumbling :-)

Před jednašedesáti roky jsem byl zrozen. Zrozen k běhu a zrozen bosý. Obutý svět mě pohltil dříve než jsem proti tomu něco mohl dělat. Po téměř dvacet let jsem nepřemýšlel o tom, že bych mohl v kuse běžet více než kilometr. Ale po několika šikovných příležitostech jsem se s během skamarádil a myslím, že jsem se stal běžcem, kterému se ta úžasná běžecká euforie dostavovala už při pětikilometrových bězích. Nesním o tom, že zaběhnu maraton. Opravdu? Přesněji, nic takového neplánuji. I když náš krajan Emil Zátopek řekl: "Chceš-li něco vyhrát, zaběhni si 100m, chceš-li něco zažít, běž maraton." Zatím si neumím představit, že by má běžecká radost o tolik vrostla po čtyřech hodinách mého maratonského klopýtání :-)